Popis
Po Pastýřské stěně v Děčíně jsme se odpoledne vydali směr Frýdlant, přesněji do vesnic Hejnice a Bílý potok. A po cestě jsme neúmyslně jeli kolem "Panské skály" tak jsme samozřejmě tuto skalní raritu navštívili.
V podvečerních hodinách jsme dojeli do Hejnic, navštívili tamní hostinec, povečeřeli a druhé spaní pod širákem proběhlo v pěkném parčíku pod stromy.
Ještě než začnu mluvit čistě o treku a ferratě na Kočičákách (tak jí říkají místní lezci). Musím se zmínit i o tom, proč jsem zařadil do našeho českého toulání právě tuto oblast. Ono totiž nejde jen o výše zmíněné Kočičáky, ale také o ferratu v přípravě, která by měla vést na Frýdlantské cimbuří, také o výstup na hřeben, návštěvu dvou vodopádů a celkový více jak dvacetikilometrový trek po Jizerských horách. Po návštěvě F. cimbuří jsem si jist, že pokud se povede prosadit tuto ferratu, bude to jednoznačně nejhezčí a nejdelší ferrata v Čechách, která bude schopna konkurovat alpským skalním cestám ve většině ferratových parametrů.
Ale zpět k sobotnímu ránu. Vyrazili jsme mezi 9. a 10. ranní a v poledne byli na F. cimbuří. Po cestě jsme navštívili již zmíněné vodopády. Pak jsme pokračovali po hřebenu směrem na Smědavskou horu. Tam se nám bohužel zkazilo počasí a začalo jemně pršet. Před Smědavskou horou jsme zahnuli prudce vlevo do údolí a po hodince, dvou jsme seděli v Bartlově boudě, popíjeli pivečko a dali se do řeči s místními "staršími". Ač se to může zdát neuvěřitelné, díky naší oblibě pěnového zrzavého moku jsme se seznámili s tvůrcem a organizátorem výstavby ferraty na "Kočičáku" a bojovníkem s úředním šimlem pro povolení výstavby ferraty na Frýdlantské cimbuří.
Během diskuze, popíjení pivečkek a občasného panáčka rumu nám nepřišlo vůbec divné, že tento starý horolezec a tvůrce ferrat samozřejmě zná i toho člověka s berlemi který vytváří ferraty v Děčíně. Bylo nám sděleno že jeho berle jsou pouze dočasně díky prodělané operaci kolene.
Po dvou hodinách strávených v Bartlově boudě jsme pokračovali na Kočičáky, jejich zdolání byla spíše zábava, než nějaký veliký sportovní výkon i přesto, že jak skála tak železo bylo mokré díky neustávajícímu dešti. Kolem šesté večerní jsme se vrátili zpět k autu a začali řešit večeři a nocleh... Domluvili jsme se, že přesun do Semil a návštěvu ferraty Vodní brána a Riegerovy stezky necháme na nedělní dopoledne... Ale o tom v dalším zážitku.
Sportovním výkonům zdar.
A místním legendám které se starají o tvorbu a výstavbu nových ferrat zvlášť.
Liskamm
Praktické informace
Návštěva Bártovy boudy nutností. :))
Související zážitky
Komentáře
Zatím tu není žádný komentář.
