Popis
Ranní sportování je super, to miluju. Ale přeci jen to vědomí, že než se k tomu vytouženému sportování dostanete, budete muset projít půl města, sednout do auta a jet dobrých 20 min pod kopec, kde je sníh, to člověka nahlodává. Ale jo, jdu do toho, jinak se na lyže ten den totiž nedostanu…
Vstávám v půl 6, vypiju sklenici vlažné vody, do kapsy vezmu „powerbarku“, na záda batůžek s věcmi a už si to mažu po ulici do garáže. Pořád se rozmýšlím, jestli pojedu na hlad anebo zakousnu tyčku. Nakonec neodolám a tyčku zkoušu. To už ale parkuju u Hoffmanové boudy v Janských Lázních a obouvám si lyžáky. Nikdo nikde, ticho, klid, už je světlo… Pomalu se snáší sem tam vločka. Rychle přeběhnu silnici, přecházím bažinu na louce a mašíruju to do lesního úvozu, ať si už můžu konečně nazout ski.
Na cestě zjišťuji, že je opět stopa najetá už odsud, super, paráda, říkám. Sice bruslím, ale dobré vědět. Navíc to značí, že je dostatek sněhu. Jen manšestr, nic víc na sněhu není. Moje obtisky lyží budou a jsou ten den první. Sice mě pekelně bolí břicho, protože jsem to trochu přepískla s posilkem, ale to mi je jedno, vychutnávám si tu „divočinu“, to že jsem na horách sama, nikdo neruší ani bílou pohodu ani ticho.
Už jsem v první zatáčce – odbočka na Zrcadlovky, za chvíli křižuji lanovky a sjezdovky. Druhá zatáčka – u Zinneckerovy boudy a prudký kopec. To se to ale krásně jede, když to není rozbité od sáněk a sjezdařů. A už se dostávám na svážnici. Ani tady nikdo ještě nejezdil. Sněžení houstne, stopa začíná zapadávat. Svážnici projedu tam a pak zpět: projedu pod Černou boudou a stále pokračuji po Krkonošské cestě, přejedu kopec a sjíždím dolů. Otáčím se nad prudkým „padákem“. Nemám moc času, musím se otočit, bohužel. Chumelení houstne, trochu se lyže zpomalují, ale to mi moc nevadí. Užívám si to.
A když je ten krásný manšestr, tak šup do rukávu sjezdovky a už tam řežu běžkařské oblouky. Paráda! Škoda, že na běžkách carving opravdu nejde… V zatáčce u Zinneckerovek sjíždím ze sjezdovky na silnici a pokračuji v protisměru cesty nahoru. Hosp, mrak, nic nevidím. Uff, jsem venku. Lyže rapidně zpomalily. Potkávám skútr s rohlíky a zjišťuji, že v jeho kolejích to fičí o kus líp… Na závěr si zase užívám kousek varhánků na sjezdovce ke spodní stanici lanovky Hoffmanky Express. A honem za povinnostmi.
Zpět si říkám, ještě, že jsem šla takhle ráno, odpoledne bych se tam s tom novém „vatovém“ sněhu asi utrápila…
Praktické informace
Parkování na parkovištích je podle ceníku Skiresort.cz:
http://www.skiresort.cz/skiarealy/cerna-hora/ch-parkovani/
Info o upravenosti běžeckých tras jsou zde:
http://www.skiresort.cz/aktivity/bezecke-trate/
Komentáře
Zatím tu není žádný komentář.
