Popis
Yupíí, prašan, a hodně, balím prkýnka a vyrážím na Hoffmanky a hurá na Černou horu.
Z Hoffnových bude jedu skatem po upravené (na skate) cestě: 3 stoosmdeátkové zatáčky a už jsem u ústí svážnice. Tady začíná krásná stopa - sice dneska bruslím, ale pro klasiky dobré vědět :)
Profičím svážnicí pod Černou boudu, vezmu to doleva do kopce a okolo Černé boudy nahoru až na ten strašlivej kopce. Jedu až k vysílači - užívám si zdejší "divočiny". Není čas, ztrácet čas, a tak se nezastavuju a hned pokračuju dolů k Sokolské boudě (která je neskutečným skvotem) a po svážnici dolů. Křížím rozběžiště pro paraglidisty a na točně (když je hodně sněhu, může se to projet lesem - upravuje rolba) se otáčím a jedu zpět. Kopec si užívám, páč z kopce je ziminka.
Přejedu Černou horu a okolo Černé boudy se vracím na křižovatku nad Pardubickými boudami na "spodní" svážnici. Rychlá točka vpravo, a jedu svážnicí pořád dál, nejdřív do kopce a pak z kopce. Jedna stoosdesátka - parádní rozhled na Sněžku a Studnu a už to valím 50 km/h dolů. Po asi kilometru je svážnice pokračuje rovně dolů, ale je tam také odbočka vlevo směr Zrcadla, takže se stočím tam a pokračuju v rychlém sjezdu, GPSka ukazuje skoro šedesát - snad nikoho netrefím...
Pod kopcem ostrá levá a přede mnou stojka nahoru. Od protijedoucích je stopa poničení a uprostřed hrb, tak se špatně jede, ale je to jen kousek. Sotva se to narovná cesta je zase rovná a dělá se okno v mraku - parádní rozhled do kraje. Ještě kousek do kopce po úbočí Černé, a už se to svažuje dolů. Profrčím okolo Vendlovky na Zrcadlech a metelím dolů. Napojuju se na silnici vedoucí dolů na Hoffmanky. Balím se do vejcete, páč mi je jinak kosa. Minus 10, je holt minus 10...
Celej vejlet jsem tak trochu Alenka v říši divů a pořád nemůžu uvěřit, že napadal takový skvělý prašan. Prostě pohádka - ojíněné stromy, super upravená trať, no co víc si přát??
Praktické informace
Parkoviště je přímo u Hoffmanové b. - cena je podle ceníku skiresort.cz; tuším že 60 Kč/den
Komentáře
Zatím tu není žádný komentář.