REGISTROVAT

Souhlas s podmínkami. Registrovat firmu, akci...

Outfanatic.com

Outfanatic tě propojí s dobrými lidmi
a zážitky tě dostanou častěji do přírody.

Outfanatic.com

Staňte se součástí komunity nadšenců
do sportu v přírodě, najděte si parťáky
a užijte si sportování naplno.



Zážitky

Detail zážitku

Stopem napříč Kanadou - část 3.

100 %

1 hodnocení


Warning: Illegal string offset 'name' in /home/www/outfanatic.com/www/outfanatic.com/content/zazitky-detail.php on line 503
Autor: Barča Kubátová|13 vložených zážitků
Hodnocení autora: TOP zážitek
Datum absolvování: 27.07.2015
Datum vložení: 13.12.2015
V oblíbených: 2 lidí
Absolvovalo: 1 lidí
Lokalita: Kanada
GPS: 46.1001, -77.4926
Náročnost: Střední
Dobré pro děti: Ano
Cena: zdarma

Popis

Josie je máma na volné noze. Zastavuje u krajnice ve své oldschoolové Americe a já si říkám, že jestli tohle je místní standard žen na mateřské, tak chci být Kanaďanka! Auto zevnitř vypadá jak kůlnička na dříví. Po dvou hodinách jízdy a třech kafích z McDonaldu si ale člověk zvykne na ledacos. S rostoucí důvěrou, že my nejsme nebezpeční a Josie není šílená, se z nás stávají přátelé. Vypráví nám o svých třech dcerách, o tom jak se špatně vdala, jak jí práce dostala až na antidepresiva, a že jí z toho nejhoršího vždycky pomohl Bůh. A proto teď dělá dobré skutky, vysvětluje. Blonďatá rockerka zdaleka nevypadá, že pracuje jako hlavní tajemník ve státní správě. To by vysvětlovalo to auto! Její přítel Deene prý bydlí nedaleko, ve srubu, který si vlastníma rukama postavil. Samozřejmě jsme zváni na návštěvu.

Ono když se řekne ,,srub“, člověk si představí malé, roztomilé chatičky, které bývaly ještě donedávna k vidění po celém Českém ráji (než je CHKO zakázali a zbourali). Deenův srub je něco diametrálně odlišného. Obrovská dvoupatrová stavba by mohla s přehledem konkurovat i Staroměstské radnici. Možná přeháním, pravda, ovšem když na terasu přikulhá Deene, kterému chybí jedna noha, rázem se před jeho uměním skláním víc jak před Orlojem.

Vnitřek srubu zdobí nástěnné trofeje ryb, zvířecích hlav a paroží. Deene je lovec, a je na to patřičně hrdý. Mě, ženy, se to evidentně netýká, ale Hanz musí absolvovat dlouhou prohlídku s přednáškou na téma: ,,A tyto parohy jsou ještě větší než ty vedle!“. Za odměnu se k obědu podává grilované jelení maso a polévka s medvědí klobásou. Medvěd totiž, dle Deenových slov, vůbec není dobré maso, zato jelen, to je lahůdka přímo epická! A má pravdu.

Lovec vůbec není s to pochopit, že my u nás jeleny nejíme, ba ani, že je nestřílíme jen tak, pro sport. Vysvětlení, že u nás zas tak moc jelenů není, a že je smí střílet jen myslivci, se nesetká s pochopením (,,Myslivec? Obora? Vy nemáte ŽÁDNÉ medvědy?“). Aby nám ukázal, že jsou lidé v Kanadě JEŠTĚ VÍCE pohostinní, startuje před srubem svojí terénní čtyřkolku: ,,Běžte se projet! Ať víte, jak vypadá skutečný les!“

Do hlasitého Honzova pokřiku: ,,Já to tady prostě miluju!“ burácí zvuk motoru. Je umístěný kdesi pod mým zadkem, a pomalu mě začíná hřát do stehen, jak túrujeme čtyřkolku do maximálních otáček. Stroj se zkušeně prodírá hustým porostem a oba dva máme na tváři ten typický, neodstranitelný úsměv, který se přišije na obličej vždycky, když se nejdivočejší sny stávají realitou. Sny, které tě ani ve snu nenapadly.

Každý rok se těším, až ten úsměv přijde. Až se postavím k silnici, zvednu palec, a čekám, co se bude dít. Kdo asi zastaví? Kam se podívám? Co zažiju? Koho potkám? A pokaždé mám v hlavě seznam věcí, co bych si přála zažít. Nijak na nich nelpím, pouze si přeju. A víte co? Ono to z 90% vždycky vyjde! Jako teď, když brázdím na vypůjčené čtyřkolce hlubiny Kanadské buše.

Existuje nějaká paralela mezi silou myšlenky a realitou? Proč se takové malé zázraky nedějí i doma? Proč jsou na cestách lidé ochotnější, milejší, vstřícnější? Odpověď jsem vyfilozofovala do několika hypotéz. Za prvé: Otevřená mysl. Vůči lidem, vůči světu, a snad i vůči Bohu, nebo vyšší síle (nazývejte si to, jak chcete). Když jste na cestě, celé vaše já věří, že zažijete něco velkého, že vaše plány se splní. Nemáte nic jiného na práci, než jen přemýšlet a odpočívat, ráno vstát a večer jít spát. Nepochybujete o tom, že by snad něco nevyšlo. A tak často vyjde i to, co jste vůbec neplánovali.
Za druhé: Důvěra. V sebe a ve své okolí. Důvěra, že člověk co vám zastavil není vrah ani maniak, ale přítel. Koneckonců, i on věří v to samé. Je to něco, na co jsme v běžné denním stereotypu zapomněli? Možná stačí jenom se nad tím zamyslet, než zítra ráno vyrazíme mezi lidi. Možná, že nám svět nutně neublíží, když se mu otevřeme. Myslím si, že v současné době plné terorismu, uprchlíků, rasismu, globálních problémů a válek na spadnutí by si každý měl alespoň jednou zažít ten pocit nesmazatelného úsměvu.

Hanz mě pouští k řízení. Jestli tady někde někdy byl nějaký medvěd, tak teď už rozhodně není! Naopak mám pocit, že před námi utíká i samotné listí ze stromů. Jak s tím může Deene něco ulovit, to mi hlava nebere. Buď jsou všechna zvířata bezútěšně hluchá, nebo trpí cílenými sebevražednými tendencemi!

Zůstali bychom s lovcem a jeho rodinou déle, ale hlas dálek si přeje být vyslyšen, a my jsme teprve na začátku cesty. Silnice na západ se táhne až za obzor. Tam někde čekají Rocky Mountains, a s nimi i nový (životní) horizont.

# www.facebook.com/poojedsemnou

Mapa

Absolvovali

Mají v oblíbených

Diskuze (13)
Hodnocení a recenze (1)

Recenze

Barča Kubátová| 13.12.2015 |

Komentáře

14.12.2015 17:51| Pavlína

Ono v severní Americe obecně se lidi nedají moc odhadnout. Tuhle jsem se bavila s prodavačkou v supermarketu, a ona že už vydala svojí druhou knihu. Nebo jindy jsme se v letovisku na recpeci ptali takové mladé holky po automechanikovi, kvůli problémům s naším starým Dodgem, a tak nám šla auto opravovat ona, protože se prý učí na leteckého mechanika. Prostě tady pro lidi není nic nemožné a jsou sami sebou, ne tím, co zrovna mají napsané na vizitce.

Re: Pavlína

14.12.2015 19:42| Barča K.

Přesně tak, člověk se může jen nechat inspirovat :-)

Re: Pavlína

15.12.2015 10:58| Chrrr.

Možná, že funguje něco jako Genius Loci - aspoň na tohle téma jsem se ve Whistleru bavila s úžasnou padesátnicí, co vyhrává nejrůznější bike závody a má původ v POL. Říkala mi: "Když jsem vystoupila ve Varšavě, všechna ta historie na mě padla a nemohla jsem ani dýchat, to v Kanadě a v USA nezažiješ, tady je prostoru tolik, že každý může řešit svůj sen..."
Asi na tom něco bude :)

15.12.2015 10:55| Chrrr.

Paráda a fotka toho malého srubu by nebyla? :)
Baruš, nepřihodíš, místo, kde jste se na té 4kolce proháněli, pls - stačí lokace do mapy?

Re: Chrrr.

16.12.2015 10:51| Barča K.

Lokace přidána. Je to u městečka Deep River asi hodinu od Ottawy. Jinak víc fotek pak mám na facebooku :)

Re: Barča Kubátová

16.12.2015 11:07| Chrrr.

Díky za lokaci :) Prima...

15.12.2015 11:08| Iáček

Barčo, MOC se Ti povedl ten odstavec o filozofii úspěšného stopování - myslím, že jsi to vystihla opravdu správně - obě strany věří, že ani jeden není psychopat a navíc člověk se otevírá okolí, že potřebuje jakousi drobnou pomoc a lidé v jádru jsou hodní a dobří a chtějí pomáhat a taky touží po dobrodružství, adrenalinu... :)

16.12.2015 09:24| Iáček

Jj, prej nejlepší je medvědí sádlo - yop, chuť je to zajímavá... Bydlel jsem u dcery lovce, takže spousta takovýho jídla - exkluzivní to bylo. A pamatuju si, když jsem 2. den pobytu v KAN vůbec přišel na návštěvu, domácí mi povídají: "Chceš vidět Žofku?" Nechápavě přikyvuju, že jasně. "Tak jdi do garáže..." Vejdu tam a od stropu visí napůl stažená a už oříznutá laň... OMG, nechápu. A to jsem ještě nevěděl, že tu uříznutou část budu večer jíst v podobě tataráku! Mňam :)

Re: Iáček

16.12.2015 10:53| Barča K.

chceš vidět Žofku :-D :-D to je taky hezká historka!

Re: Barča Kubátová

16.12.2015 10:53| Barča K.

Jinak moc dík, jsem ráda že se článek líbí :-)

Re: Barča Kubátová

18.12.2015 10:31| Iáček

Jj, Kanada je plná překvapení :D

18.12.2015 21:50| Šárka

"Důvěra, že člověk co vám zastavil není vrah..." To sedí, bez té to nejde. Taky už jsem se svezla s lovci jelenů autem plný pušek (Island) a chlapem s tarantulí v otevřeném akvárku (Estonsko) a obě jízdy jsem naštěstí přežila ve zdraví a veselí.

Re: Šárka

19.12.2015 14:44| Chrrr.

Na stopu v ČR mě jednou vzal Vietnamec, u kterýho jsem si nebyla jistá, že se to auto nerozpadne a že mi vůbec v Liberci zastaví, že mě neodveze kamsi do Němec.
Při dalším stopu mi zastavil mladej klučina, kterýmu zase nefungovaly budíky, takže vlastně netušil, jakou rychlostí jede :D Hehe...

Hledat

Kdo je na Outfanatic.com (3 878 lidí)


Banner