Popis
Žiarská dolina je jednou z nejoblíbenějších dolin v západních Tatrách pro výlety na Roháče, Baníkov a okolní kopce. My si jí z rodinných důvodů dali jen nahoru k chatě a zpátky dolů spolu se zakončením u Šarafiového vodopádu.
Zpětně doplňuju ještě tohle: šli jsme skoro celou dobu po asfaltu, ale jak v komentářích uvedl Iáček, tak se dá hned vedle jít po terénní modré, kterou jsme, evidentně z velké části minuli. Ehm, tak příště... Každopádně následující popis a dojem se tedy týká chůze po asfaltce.
Parkovat se dá u ústí doliny a pak člověk stoupá po silnici a stoupá a stoupá, až se mu tak po 2-3 km začnou otevírat výhledy (nám pršelo, takže nic moc). Dolina je nejdřív poměrně nevzhledná, ale postupně nabírají jak svahy okolo, tak i vodnatý potok v dolině horštější charakter. Nahoře už všechno vypadá opravdu pěkně, i když asfaltová pachuť přetrvává.
Poměrně nekvalitní asfalt (na in-liny to není, ale na terénní kočárek v pohodě) vede celých 5 km až ke Žiarské chatě, která je ideálním nástupním bodem na Tůry v západních Tatrách. Celé stoupání je 500 m a normálním tempem ho půjdete tak hodinu a půl, v závislosti na případné bagáži.
Asi 500 m pod chatou už lze nastoupit na sympatičtější terénní pěšinku mimo silnici a za chatou už jste plnohodnotně v horách. Jestli vám okolnosti nedovolí delší výlet, tak ideální cíle je Šarafiový "vodopád", což sice úplně vodopád není, ale voda tam skutečně v zářezu teče skoro kolmo a dá se pod ní slušně osprchovat (teda ne že by nás to koncem listopadu lákalo). Vlastně bez toho terénního závěru bychom asi byli ze Žiarské doliny celkem zklamaní.
Mimochodem v oblasti chaty se pohybují i tři medvědi a když budete mít štěstí, můžete na některého z nich narazit.
Trochu jsem váhal, jestli dát dvě nebo tři hvězdy, ale vzhledem při porovnání s dalšími možnostmi v okolí jsou dvě hvězdy objektivnější, i když to není nezajímavý výlet.
Praktické informace
Vyplatí se zastavit se na Žiarské chatě. Výborná zelňačka, pivo a pro rodinky i dětský koutek.
Protože cesta zpátky je celkem pruda, docela se mi líbila varianta jedné komerční agentury, kdy si vyšlápnete na Žiarskou chatu, odtud na nějaký okruh po vrcholcích a z chaty pa sjedete na koloběžce. Jen pozor, přes zimu a větší část jara jsou vrcholky tater nepřístupné, pokud nejste horolezci s průkazem.
Související zážitky
