Popis
Za soby k Marsfjället
Na konci října vyrážíme v pátek v poledne z Umea do vesnice Fatmomakke, která je dobrým výchozím bodem pro víkendový přechod Marsfjällen [viz. titulní fotka] (chráněná oblast, součást Natury 2000). Cesta zabrala asi 5 hodin, a tak v 17 hodin odpoledne při západu slunce vyrážíme se spacákem a jídlem do kopce, kde máme v plánu po 7 km přespat v chatičce
, kde by se samozřejmě spát nemělo:), ale co už:). Okolo šesté zapínáme čelovky a pomalu stoupáme. Pokud ve Švédsku píšou, že cesta trvá 2,5 hodiny tak opravdu trvá a my dorážíme na chajdu Marsfjällskatan. Skvělou věcí v severských zemích je, že je tam většinou připravené dříví, které si může člověk nařezat, nasekat a vesele topit. V noci je pěknej vichr, zima a mlha. Ráno nás budí cinkání velikého stáda sobů, které táhne z hor dolů. Pomalu se sbalíme, uklidíme a po snídani vyrážíme směr Marsfjället, k nejvyšší hoře této oblasti (1589 m n. m.). Vrchol hory není přes mraky vidět, ale zbytek hory už je pokrytý ledem a sněhem, tudíž se žádná cesta na vrchol nekoná (beztak bylo hnusně a nebylo by nic vidět) a pro krásné výhledy není nutné jít až nahoru. Vyrážíme na další chatičku Blerikstugan, kam nám cesta trvá cca 4 hodiny. Cesta tam v podstatě není, tak sledujeme značení pro sněžné skůtry a sbíráme sobí paroží a počítáme soby. V celých horách jsme asi jediní blázni:). Cestou voláme vlastníkům chajdy (Saami), že tam budeme spát a jak máme nocleh zaplatit (nocleh je za babku a peníze se posílají na daný účet po návratu domů).
Nad chatičkou Blerikstugan
Chajda je to parádní, veliká a asi s 10 postelemi. Zatápíme, rozsvěcujeme svíčky (elektřina tam naštěstí není, ani by se to nehodilo), vaříme večeři, mastíme karty a čekáme na polární záři, protože je jasno (bohužel nic). V devět večer valíme na kutě a ráno v 7 vyrážíme na cestu k autu. Čeká nás cca 14 km divočinou a pak 5 hodin autem do Umea. Byl to krásný výlet! Příště se určitě vrátíme trošku dřív, kdy tyto hory díky podzimním barvám listí hrají všemi barvami.
Související zážitky