REGISTROVAT

Outfanatic.com

Outfanatic tě propojí s dobrými lidmi
a zážitky tě dostanou častěji do přírody.

Outfanatic.com

Staňte se součástí komunity nadšenců
do sportu v přírodě, najděte si parťáky
a užijte si sportování naplno.



Zážitky

Detail zážitku

Expedice Obecnický potok

66 %

3 hodnocení

Autor: Kuba Vondrášek|37 vložených zážitků
Hodnocení autora:
Zaměření: Divoká voda, Voda a lodě
Datum absolvování: 24.04.2012
Datum vložení: 25.11.2015
Absolvovalo: 1 lidí
Lokalita: Brdy, Obecnice
GPS: 49.7172, 13.9299
Délka trasy: 7
Náročnost: Nižší
Charakter: vrbičkárna

Popis

Expedice Obecnický potok, aneb co myslíte – prvosjezd?


Znáte ten pocit, když venku prší a vy sedíte ve škole nebo kanceláři a doufáte, že naprší dost a o víkendu vyrazíte s partou bláznů, kteří mají stejnou diagnózu jako vy, na vodu? Bude vám zima, budete mokří, ale budete šťastní.

Jedním z těchto bláznů v mém okolí je i Honza. Lidé o mně říkají, že jsem magor a já jim to nevyvracím, ale tihle lidé neznají Honzu. Tenhle týpek i přesto, že má jednu ruku chromou, se nejraději věnuje sportům, jež dnešní společnost s velkou oblibou nazývá adrenalinové a na co šáhne, tak to mu jde. Naštěstí má občas větší rozum než já a tak mě hlídá, abych se někde nezabil.

Ale pojďme k příběhu o naší expedici. Seděl jsem ve škole a mé myšlenky utíkaly úplně jiným směrem, než se na hodinách ekonomie sluší. Přece jen, kdo má jednou vodu v žilách, ten ji nezapře. Přišla mi sms a já už věděl, že se odpoledne nebudu nudit. „Cus Jezisku, tece“ píše mi Honza „ve tri jsem u tebe bud pripravenej“. Po téhle zprávě už škola utekla celkem rychle, a tak jsem se ani nenadál a už jsem seděl v autě, které mělo na střeše Diesla a moji rodeovku. Po cestě jsme ještě nabrali Martinu, našeho řidiče, a vyrazili k rybníku Octárna, který se nachází kousek od Příbramě.

Dále se odehrává klasický scénář. Sundat lodě, rychle do hydra, ať to stihneme než se setmí. Za chvíli se tam objevil hrázný a řekl nám, že většina vody už odtekla. Přece jen tam ještě nějaká zůstala, a tak vyrážíme. Sjezd přepadu jsme vzdali, protože máme rádi svoje lodě a zrovna hodně vody po něm neteklo. Zvolený seskok z hrany přepadu šel dobře, a tak jsem si zpestřil čekání na Honzu, který nebyl ještě v lodi, surfováním ve válečku pod přepadem. Nájezd šel hladce, ale vyjetí se mi nějak nedařilo. Potom, co Honzu přestalo bavit se mi smát, hodil mi házečku a vytáhl mě. Po téhle grotesce můžeme konečně vyrazit. Obecnický potok se hezky kroutí a jízdu nám znepříjemňují padlé stromy a hromada křovisek, prostě klasická vrbičkárna. Když jsem se vyhýbal jedné větývce, ani nevím, jak jsem se najednou ocitnul pod vodou. No, pod vodou bych to asi nenazýval. Hloubka zde byla ani ne 15cm, a tak jsem udělal nejsuššího eskymáka ve svém životě. Honza na sebe nenechal dlouho čekat a po chvíli taky kontroloval dno na vlastní hlavu.

Po asi třech přenášeních jsme dojeli do Obecnice, kde urbanizace značně ovlivňuje obtížnost sjížděné strouhy. Překážka číslo jedna je mostek v navigaci tvořený čtyřmi metrovými rourami, z níž nejmíň zatopená byla levá, ale moc místa tam nebylo. Já zastavil kousek nad tímto mostkem a po pravdě řečeno, moc se mi tam nechtělo. No co rodeovka je malá, hubenej docela jsem, řekl jsem si a vyrazil jsem. Hluboký nádech sklonit se a šup do tmy. V půlce jsem trochu zadrhl vestou, ale v pohodě mě to na druhém konci vyplivlo. Honza stál o vracák výš a nevědomky, co ho čeká, se vydal za mnou. I jeho roura vyplivla neporušeného.
Překážka číslo dvě byla tvořena dvěma cca 20 metrovými tunely, které jsou do zatáčky, takže není vidět na konec. My jsme ovšem odvážní kluci. Ač trochu nervózní jsme to dali. Třetí překážka je už v lese pod Obecnicí. Je to zanesený starý most a dost to na něj táhne. Honza, lhotecký přistěhovalec, to tu ovšem zná, a tak včas zastavujeme a přenášíme. Pod mostem je starý rozbořený jez, kde jsme nasedli a užili si surfovací vlnku.

Cestou dál do Lhoty se tahleta vrbičkárna trochu rozšíří a až na pár lávek tu nic nehrozí. Ve Lhotě na nás čekaly naše drahé polovičky s autem. Na jejich výrazech bylo poznat, že déšť jim je značně nepříjemný. Dali jsme občerstvení a mazali dál k Litavce. Po cestě na nás volaly babči ze zahrádky: „Klucí dávejte bacha tam jsou peřeje.“ K soutoku s Litavkou už je to jen kousek a obávané peřeje byli dvě vlnky, které byli asi tak velké jako když hodíte dvaceti dekovej šutrák do vody.

Dál jsme pokračovali po už né tak expedičně zajímavé, ale o to vodnatější Litavce až do Čenkova, a protože bylo ještě trochu světla zvládli jsme i horní Litavku od Pecováku k Obecnickýmu potoku.
Takhle nějak vypadala naše expedice. Nejspíš bych vám o ní ani nepsal, ale když jsme byli včera s Honzou na skále, tak do mě furt hučel: „Napiš o tom, to je určitě prvosjezd. Takovouhle strouhu ještě nikdo nedal.“ Každopádně expedici můžeme prohlásit za úspěšnou. A jestli to byl prvosjezd? Tak v to budeme doufat.

Mapa

Absolvovali

Diskuze (1)
Hodnocení a recenze (3)

Recenze

Kuba Vondrášek| 25.11.2015 |

Brdy aktivně| 10.08.2016 |

Tak tohle je velká machrovinka. Jet takovou strouhu, klobouček pánové.

Luděk Bech| 17.10.2016 |

Komentáře

02.12.2015 20:44| Iáček

Jéé, to je príma strouha :) Jenže když se podívám na nějaký videa z Youtube, tak při sjezdu odvodňovacím kanálkem se rideři nadřou málem víc než v řece, takže respekt :)

Banner