Popis
Když jsem se před víkendem ptal kamarádů, jestli s námi pojedou na Hamerák, většinou odpovídali, že ne. Prý nemají zapotřebí se někde tlačit s milionem neřízených nafukovaček a půl dne čekat ve vracáku než bude místo na vyjetí. Jejich postoj jsem plně chápal, Hamerák je čím dál populárnější i mezi nevodáky a splutí více připomíná tlačenici na přestupní stanici metra než sport. Nicméně já jsem si tuhle podzimní klasiku nenechal ujít a dobře jsem udělal.
Na vodu jen s číslem
Před odjezdem jsem se dočetl, že tlačenice, na kterou si závodníci často stěžovali, už překročila rozumnou mez a organizátoři se rozhodli, že během závodu bude splutí povoleno pouze závodníkům s číslem. To je sice pěkné rozhodnutí, pomyslel jsem si, ale jak to chtěj asi zařídit. To kolem toho potoka postaví plot? Ale nakonec se ukázalo, že jsem české vodáky podcenil. Pokyny organizátorů všichni poslechli a do 12:45 byli na vodě pouze závodníci, a musím uznat, že takhle prázdný Hamerák jsem ještě nejel.
Ale ani dostatek prostoru nezabránil zraněním, kterých je na Hameráku vždycky požehnaně. Především na čtvrté kaskádě se v improvizované polní nemocnici nezastaví a zdravotník je spíše švadlena. Někteří, co se nedobrovolně rozhodli prohlédnout si dno z blízka, tak ještě večer nad pivem chladili své rány ledem.
Předpokládaný start poslední lodi byl plánován na půl jednou. Ve 12:20 se tak už vodáci dychtící po druhé jízdě začali srocovat na hrázi a organizátor, co to tu měl na starost, měl co dělat aby je zde udržel. Zhruba ve tři čtvrtě na jednu dostal do vysílačky informaci o startu poslední lodi. Jakmile poslední závodník přešel hráz, vrhli se za ním ostatní vodáci jak psi. Na schodech pod hráz tak vznikla velká kolona, ale během pár minut už byli všichni na vodě.
Tohoto okamžiku jsem se také obával, ale zákaz dopoledního splouvání bez čísel asi odradil dostatečné množství lidí, takže se vodáci na potoce poměrně rozptýlili a žádné fronty na kaskády se nekonaly. To se ovšem nedá říci o místní hromadné dopravě pro vodáky, kterou zde organizátoři zajistili. Jakmile se totiž autobus přiblížil k zastávce, nestačil ani pořádně zastavit a všichni už cpali svoje lodě na vlek. Docela se divím, že některá z ledabyle uvázaných lodí nespadla.
Závěrem bych ještě rád poděkoval organizátorům za odvahu zakázat volné splutí během závodu a všem ostatním vodákům za dodržování pokynů. Bylo to opravdu příjemné.
Foto: VK Slavia Hradec Králové