Popis
Kdo neviděl film Jak dostat tatínka do Polepšovny od Marie Poledňákové, v hlavní roli s Tomášem Holým, alias Vašíkem, ten by si měl rychle doplnit vzdělání. Stát se horolezcem, je po shlédnutí filmu, snem nejednoho chlapce. Nejinak to bylo u mě. Mezi shlédnutím filmu a prvními cestami ve Skaláku uteklo poměrně dost času. Ještě jako malý kluk jsem Hruboskalsko mnohokrát navštívil s batůžkem na zádech na pěším výletě. Z vyhlídek jsem obdivoval krásné a vysoké pískovcové dominanty a do nekonečna jsem si četl popisky, kde je ten Kapelník, Taktovka, Lebka nebo Sfinga.
Lezení ve Skaláku
Skalák je velmi tradiční pískovcová oblast, kde je písek velmi měkký a z toho důvodu je zde nutné dodržovat přísná pravidla lezení na písku. Mimo jiné především nelézt po dešti nebo dbát na oděr skály lany a štandovat v nepřímých cestách u kruhů. Co se jištění týče, jedná se o typicky pískovcově jištěnou oblast. V lehčích cestách o kruh většinou nezavadíš, v těch těžších jich už je více. Smyček pober hodně. Hodí na obhozy, uzlíky a hodně se provazují hodiny. Skála je hodně křehká a dost „solí“. Tedy hodně se drolí a pískuje.
A jak to bylo s tím lezením ve filmu Jak dostat tatínka do polepšovny? V ústřední scéně leze Vašík s tatínkem na Dračí Zub, což je ta věž, na které je načapá maminka a Vašík dostane výprask. Ve skutečnosti se však jedná o věž Skaut. Stejně tak cesta, kterou ve filmu lezou, není na Dračí zub, ale jde o Jižní spáru právě na Skauta. Dalším paradoxem je, že výhled, který je natočen po vystoupení na věž, není opět ani z Dračího zubu, ani ze Skauta, ale z Kapelníka, dominanty oblasti. Po shlédnutí filmu v pozdějším věku, když už jsem lezl, u mě padlo předsevzetí, že vylezu na Dračí zub, jako Vašík. Co s tím ale, když na něj vlastně nelezl?
Kapelník a jeho údolní stěna, foto Mára S.
Aby to bylo poctivé, padlo rozhodnutí vylézt všechno. Začal jsem Jižní spárou na Skauta. Přesně ta cesta, kterou Vašík leze v průběhu filmu několikrát. Jedná se o dost lezenou cestu obtížnosti IV, která je poměrně velmi ošlapaná a na čtyřku může být místy docela záludná. Přes 20 m lezení vysolenými mělkými žlábky, mnoho oblých děr a občas nějaká spára. Ve spodní části chytovaté lezení koutem, kde se prováže několik hodin. Ve střední části položené žlábky, díry a navrchu lahodná širočina. Vše po vlastním jištění. Širočina se dá oblézt zprava dlouhým traverzem kolem věže. Cesta je to nádherná, leč dosti olezená.
Normálka na Kapelníka
Ještě nádhernější cestou bylo vylézt na Kapelníka. Zvolili jsme Normální cestu z náhorní strany, psaná za VII. Nástup vysoleným sokolíkem a stěnkou k prvnímu kruhu, kde se štanduje, kvůli tření lana. Poté přes další dva kruhy, mírně doleva po velkých oblejších chytech. Vyjma úvodního sokolíku se jedná o velmi lehkou a krásnou cestu a odměnou je nezapomenutelný výhled na Skalák a především dobytí dominanty oblasti. Kdo je borec, tak leze Údolní cestu. Ta je známá poměrně těžkým lezení za VIII, pouze s jedním kruhem ve středu stěny. Už od minulosti, stejně tak i dnes, patří k velkým legendám.
Z Dračího Zubu, foto Mára S.
Skaut, doprava vede Jižní spára, foto Mára S.
Jako třešnička na dortu bylo vylezení samotného Dračího zubu. Spolu s Dračí věží tvoří Zub dominantu části skaláku blízké hradu Hrubá skála. Cesty dosahují délky skoro 40 m. Vybrali jsme hvězdičkovou cestu Kauškova hrana a můžu vřele doporučit. V dolní pasáži se vyleze na předskalí, proleze průchodem a vyleze z druhé strany skály opět do severovýchodní stěny, kde je první kruh. Určitě je zde nezbytné dobrat druholezce. Odlez od kruhu je trochu silovějším traverzem doleva, který je asi nejtěžším místem cesty. Traverzem se odleze do jižní stěny, respetive k východní hraně, kde cesta nabere ještě daleko větší expozici a výšku a následně se pokračuje po ohromných krachlích (kyzech) k velkým hodinám na hraně, kde se dříve štandovalo. Dnes bych spíše doporučil zvolit přímou variantu k 2. kruhu. Smyček lze zde nechat nespočet, avšak je potřeba dávat bacha na křehký materiál, po kterém se leze. Od kruhu je dolez s mnoha hodinami na smyčky poměrně klidný, bez další zrady.
Český ráj je ráj
Výhled a pocit po vylezení Dračího zubu je nezapomenutelný zážitek. Tímto jsem poměrně složitě dostál svému předsevzetí, že vylezu na Dračí zub, jako Vašík ve filmu. Skalák je krásné lezení a nejen tyto klasické cesty vyzývají k vylezení. Odměnou je vždy krásný výhled a malebná příroda Českého ráje.
Hrubá skála ze Zubu, foto Mára S.
