REGISTROVAT

Outfanatic.com

Outfanatic tě propojí s dobrými lidmi
a zážitky tě dostanou častěji do přírody.

Outfanatic.com

Staňte se součástí komunity nadšenců
do sportu v přírodě, najděte si parťáky
a užijte si sportování naplno.



Zážitky

Detail zážitku

ME AR v Irsku, The Beast of Ballyhoura: Jak jsme nedokončili tam, kde jsme loni zvítězili...

60 %

1 hodnocení


Warning: Illegal string offset 'name' in /data/www/outfanatic.com/www.outfanatic.com/content/zazitky-detail.php on line 503
Autor: Palonc|3 vložených zážitků
Hodnocení autora:
Zaměření: Extrémní závody
Datum absolvování: 28.07.2015 - 03.08.2015
Datum vložení: 12.08.2015
Absolvovalo: 1 lidí
Lokalita: Limerick, Irsko
GPS: 52.6631, -8.6298
Délka trasy: 72 hodin
Náročnost: Vysoká

Popis

Na letošní ME v AR se základnou v irském Limericku přijíždíme s předstihem. Loni, kdy byl závod The Beast of Ballyhoura o něco kratší a zařazen do Evropského poháru, jsme jej vyhráli. Po roce se tedy vracíme „na místo činu“. Závodit budeme v klasickém složení týmu Fénix multisport – Adidas, tedy: Pavel Paloncý, Daniel Šilar, Filip Šilar a já, Kristýna Skalická.

Ostrovy nás vítají patnáctistupňovým teplotním rozdílem, větrem a neutuchajícím deštěm. Máme tři dny na aklimatizaci. Vychází nám to na 3 h běhu, 4 h treku na nejvyšší horu Irska (kdoví jak se jmenuje) a 4 h na bajku. Ani jednou se nevracíme za sucha. Někdy v horách dokonce fouká vítr tak, že i voda padá vzhůru. Se vzrůstajícími obavami očekávám předzávodní informace (Já, blbec, si vzala jen jednu bundu a jen jedny rukavice!).

Den před startem prší v Limericku pouze 40 min za celý den a ráno je vidět nádherná duha. Závod je postaven tak, že by ho celý měly údajně stihnout bez vynechávek první dva týmy. Letmý součet jednotlivých etap nám vychází přesně na 72 h. Bez chyb, bez dep, bez spánku. Se stejnou rychlostí první den i poslední noc.
 
První etapa začíná ve čtvrtek v 8.00 ráno a celkový limit je určen na 8.00 v neděli. Novým, reálnějším propočtem se do cíle závodu bez vynechávání dostáváme v neděli v 17.30. Přesto necháváme plán na „full lenght“ s tím, že co vynecháme, rozhodneme v průběhu.
 


Čtvrtek – jde se do toho


4.30 budíček,
5.30 odjezd na start,
8.00 start závodu. Reálně se vše o půl hodiny posouvá. Neprší, dokonce je polojasno.
 
Úvodní 20km kros dobíháme 4. v pořadí za 1:45 h. Bahnem po kolena se za odlivu brodíme na kajaky (9 km), obíháme městský orienťák a vracíme se k lodím na dalších 32 km. Stále se držíme kolem 4. místa. Začíná příliv a postup se zpomaluje. Na moři nás zase brzdí silný vítr a poměrně velké vlny. Před pátou kontrolou přijíždí člun a posílá nás kvůli špatným povětrnostním podmínkám přímo do cíle etapy ke 4 km vzdálenému břehu. S větrem a vlnami se rveme téměř další dvě hodiny. Se cvakajícími zuby se soukám do neoprenu, abych se znova namočila v moři během coasteringu. Dva české týmy už skončily (malinko jim v tuto chvíli závidím). Kdyby mi bylo o něco tepleji, mohlo by být pobíhání po skalnatém břehu a vrhání se ze skalek do vln docela zábavné. Místní jsou na tom úplně obráceně. Je sedm večer, teplota vzduchu je asi 12°C a oni se dobrovolně koupou a skáčou do vody. Bez neoprenu, jen v plavkách.

Coastering


S roztřesenýma rukama se snažím co nejrychleji převléknout do suchého a přitom se najíst a sbalit na kolo. Na rozhraní dne a noci vyrážíme, cestou zastavujeme na 8km orienťák v dunách a znova pokračujeme na kole. V jednom z městeček žádám v noci v bufetu s kebabem o vodu a předbíhám frontu hladových krků, později se spánku bráním odčítáním sedmnácti od různých čísel.


PŘEČTĚTE SI: Rozhovor se závodníkem v Adventure Race Pavlem Paloncým
 
Pak zase přichází depo a s ním změna disciplíny – horský trek. Strmé kamenité svahy, skalky, skály, lišejníky, mechy, kapradiny a ovce, spousta ovcí. Asi 50 km na celý pátek. Několikrát si podvrtnu kotník. Nechce se věřit, že takový terén je v tak nízkých nadmořských výškách. Místo cest, které tu scházejí, následujeme mnohdy sotva znatelné „kozí stezky“.


Snad to nevidí maminka


Každá kontrola je „za sedmero horami a sedmero jezery“. Je zde v povinné výbavě zahrnuta i helma, a když se sápeme štěrkovým korytem do sedýlka, abychom na druhé straně zase spadli několik set metrů k jezeru, tiše doufám, že se doma na livetracking zrovna nedívá maminka. Jediný špatný krok by znamenal dlouhý pád sutí. Po několika hodinách se dostáváme k místům, kudy jsme v předcházející etapě sjížděli do depa na kole. Nyní sbíháme 10 km po asfaltu. Končí další těžký den. V týmu se rozhodujeme, že v depu strávíme 1,5 h, abychom se stihli trochu prospat. Další etapa je pro spánek nevhodná a bude ho pomalu třeba.
 
Lehce po půlnoci cvakáme tretry do pedálů na bike – kajak – bike (8 – 25 – 40 km) a přestože jsme v depu chvíli spali, upadáme do nevědomí i na kajaku. Aspoň že voda trochu teče a konec přichází nečekaně dřív. Zabere nám neuvěřitelně dlouho vyměnit mokré vrstvy za suché a zase sednout na kolo. Jsme jedním ze tří týmů, které tuto etapu absolvovaly. Ty ostatní ji přeskočily.


Ráno pouze cvakneme u depa kontrolu a rovnou zase pokračujeme na kole dál na 80 km dlouhou trasu. Tato etapa je méně cyklistická, více kamenitá, méně asfaltová, částečně cyklotreková a hlavně pěkně dlouhá. A dostat se do depa nám trvá déle, než bychom chtěli. Končí sobotní den a nedostatek času si žádá rozhodnutí o dalším postupu. Plán je takový: superrychlé depo, trek, kde sebereme 4 vysoce bodované kontroly a nejpozději ve 4.00 odjezd na 33km kolo a závěrečných 12 km běhu do cíle.

Počasí nezměníš


Skutečně, v depu se zdržíme tak 10 min, ostatní se nestačí divit. Přejíždíme 5 km na kolech na trek. Ve 22.00 vycházíme do kopců, nejkratší „cestou“ k první kontrole. Sedá mlha, začíná pršet, je tma. S přibývajícími výškovými metry se zvedá vítr. Prudkým svahem stoupáme na hřeben rychle. Po jeho délce se táhne kamenitá zídka, která nás aspoň částečně chrání proti poryvům větru. Voda se dostává pod všechny vrstvy až ke kůži a vítr způsobuje, že se ani na chvilku neohřeje a neustále chladí unavené tělo. Začínáme se zasekávat, občas se někdo zapomene za ostatními, čímž se zpomalujeme a chlad sílí. Schoulení v zákrytu zídky se dooblékáme do alufólií a jíme sušené ovoce. Podél zídky bychom se měli dostat na vrcholek, kde je další bod, zídka bohužel brzy končí a nám zbývá ještě nějakých 200 výškových metrů po úzkém hřebínku, kdy budeme vystaveni nárazům větru a neustávajícímu dešti. Tady sranda končí. Tady končí i závod. Už jde o víc. Musíme se odtud hlavně v pořádku dostat. Anebo se za každou cenu rvát s přírodními živly?

"Trochu prší" - bohužel musíme dolů


Vracíme se podél zídky kus zpět, přelézáme ji a proti větru sestupujeme do údolí, kde bychom časem měli najít cestu ke kolům. Všichni jsou naráz při smyslech vyburcovaní vypjatou situací. Samotný sestup si vyžádá hodně času, a když se konečně dostáváme dolů, jsou naše kola těmi posledními. Promrzlí a promočení na ně musíme znova nasednout, abychom se dostali do tepla depa. Tady potkáváme další český tým. Skončili. A my též. Nezbývá čas, abychom se do cíle dostali v limitu. Vyčerpaní fyzicky i psychicky se naposledy převlékáme a čekáme na odvoz do cíle. Nikomu není do řeči.
 

Později se všem honí hlavou otázky, jak jsme se měli zachovat, existovalo lepší řešení? Jaké? Obvykle je fyzická únava vykoupena euforií z cíle a taky na otázky typu: „Proč to vlastně děláš?“ Odpovídám: „Proto, abych už byla v cíli.“ Tentokrát ne. Fyzická únava je doplněna i o tu psychickou, zvlášť když pak zpětným pohledem do výsledků zjišťujeme, jak dobře jsme jeli.

Náš tým


Děkujeme všem našim sponzorům, že nám umožnili se ME zúčastnit ať už finančními nebo materiálními prostředky. Jmenovitě České asociaci extrémních sportů, Adidasu, Adventure menu, Lauf Forks, Specialized, ELVAC a.s. a Sanasport.

Foto: Andrea Nogová (www.andreanogova.photo)

---
Více obrázků naleznete právě na webu www.andreanogova.photo

Mapa

Absolvovali

Související zážitky

Adrenalin Challenge Race 2018

Adrenalin Challenge Race 2018

Děčín, Smetanovo nábřeží pod zámkem

100

%

100

%

Horolezecký festival Český ráj 2017

Horolezecký festival Český ráj 2017

Zámek Hrubá skála a Lázně Sedmihorky

100

%

100

%

Diskuze (4)
Hodnocení a recenze (1)

Recenze

Palonc| 12.08.2015 |

Komentáře

12.08.2015 16:09| Marika B.

Krásná skokanská fotka, jen musela být pruda to skákat v plné polní. Po vlastních zkušenostech radím držet si při skocích z výšky do vody helmu na hlavě, jinak má člověk pocit, že ho právě oběsili :-)

Re: Marika B.

12.08.2015 16:46| Sim

Ono to nebylo v plné polní, jen v neoprenu a botaskách, plus jeden člověk měl navíc loďák s gps trackerem a povinnou výbavou. Naopak neopren a boty krásně ochrání před nárazem o vodu. Btw na skokanské fotce je jiný český tým (34 OpavaNet/Nutrend/Specialized, ten, který skončil v posledním depu).

12.08.2015 16:11| Lukáš K.

Koukám že počasí v Irsku nepřekvapilo.

12.08.2015 16:14| Honza M.

Ehm, voda úplně zve ke koupání.

Hledat

Kdo je na Outfanatic.com (3 932 lidí)


Banner