Popis
Četli jste knížku Na dno světa o průzkumu jednoho z nejrozsáhlejších jeskynních systémů světa v Mexiku? Jestli ano a nakazil vás speleobacil nebo jestli prostě jen máte rádi jeskyně, tak vás určitě taky štve, že na většině veřejně přístupných jeskynních systémech není nic objevitelského. Chodí se tam po vydlážděných chodnících s elektrickým osvětlením a tajemné kapání vody není slyšet přes monotónní projev průvodce.
Pro ty z nás, kteří si chtějí užít trochu dobrodružství pod zemí, ale nemají ani zkušenosti s podzemím, ani kamarády speleology, je dobrá varianta Rudické propadání u Brna. Jde o veřejnosti nepřístupný jeskynní systém, který můžete po dohodě navštívit s člověkem z místního jeskyňářského sdružení
Klaustrofobikům nedoporučujeme...
V Rudickém propadání se rozhodně nesetkáte s chodníčkem ani lampou na zdi. Vyfasujete pěkně jeskyňářský overal včetně holin až pod zadek, helmu s čelovkou a hurá do podzemí. Lezecké zkušenosti se vám tady budou hodit, ale nejsou podmínkou. Často se leze po lanech a žebřících, místy se naopak plazí v bahně po zemi úzkými chodbičkami.
Odměnou je vám kromě samotného plazení a další zábavy i pohled na nádherné dómy, průzkum tajemných odboček a samozřejmě pohled na všechny možné stalagmity, stalaktity a stalagnáty, z nichž některé si můžete prohlédnout i na fotkách.
Vede vás místňák, ale nečekejte klasického průvodce. Je to zkrátka člověk, který podzemním průzkumem už strávil hromadu času a rád tam občas vezme zájemce, jejichž příspěvek pomůže uhradit aspoň trochu nákladů na další čas strávený pod zemí.
Kousek od Brna
Jeskynní systém Rudické propadání je kousek od Brna, u vesničky Rudice (v outdoormapě
tady). Dorazíte do Rudic k větrnému mlýnu, kde zaplatíte poplatek, dostanete od průvodce jeskyňáře potřebné vybavení a vyrazíte společně ke vchodu do jeskyně. Ten je u Jedovnického potoka, přes louku asi kilometr od vesnice. Tam vám bude odemčeno, zalezete do díry ve skále a světlo světa spatříte až za několik hodin.
Rudické propadání je nejmohutnější propadání Moravského krasu o celkové délce přes 13 km. Do jeskynního systému musíte nejdřív sestoupat pěkných pár desítek metrů dolů po vysokých žebřících, než se dostanete na dno Hugonova dómu, kam padá voda Jedovnického potoka. Odtud se pokračuje dál do chodbiček.
Musíte věřit svým rukám
Žebříky jsou bez jištění a občas docela kloužou, takže musíte spoléhat hlavně na ruce. Vyplatí se před výpravou moc nenacpat, protože jinak by se člověk mohl s velkým břichem snadno zaseknout. Kolem žebříků je často místa tak akorát na jedno (ne moc široké) tělo. A to nemluvím o uzoučkých chodbičkách, které následují. V některých místech se leze po čtyřech nebo se musíte plazit. Paráda.
Cestou je potřeba překonat řadu zatopených prostor, které se přelézají po zavěšených lanech. Lano pro nohy je většinou pod hladinou, která často vystoupá až nad kolena, takže menší osoby bojují s natečením do holinek. Nakonec to vždycky nějak vyšlo, ale hodně záleží na stavu vody.
Když hodně zaprší, tak nejen, že suchou nohou vodou neprojdete, ale můžete si taky pod zemí pár dní počkat. Naštěstí je tu na strategickém místě „telefon“ na povrch, díky kterému můžete dát záchranářům a mamince vědět, že jste v pořádku.
Teplé spodní prádlo – základ úspěchu
A rada na závěr: Rozhodně si nezapomeňte teplé spodní prádlo! Dole je totiž pěkná kosa, jen asi 8 °C. A taky vám bodne čokoláda v kapse, protože při tom tělocviku pod povrchem člověku pěkně vyhládne.
Fotografům doporučujeme externí blesk, protože ve vzduchu je rozptýlená spousta vodních kapek. Domluvit vstup nemusí být úplně jednoduché, tak kdybyste nemohli dohledat správný kontakt, napište nám zprávu na profil
Outfanaticu.
Kompletní informace najdete na
www.speleorudice.cz.