Popis
Obavy, že o státním svátku nebude na děčínských ferratách k hnutí, byly liché: Lidí bylo tak akorát, abychom si měli s kým pokecat („Vy jste si radši vybral tu jinou trasu, abyste nemusel koukat na zadky tady mejch ženskejch, viďte?“), ale abychom si mohli zároveň svobodně vybrat, na kterou trasu vyrazit. Jestli na některou z „lehčích levých“ nebo dvou „těžších pravých“, jak byly popsány v tomhle článku.
Jenomže co platilo ještě před 14 dny, je dneska už passé, protože úplně vlevo přibyla před týdnem jedna pěkná převisová, která ještě nemá ani vlastní tabulku se jménem a vyznačenou obtížností.
Kouknu na převis, řeknu si tsss, to nemůže bejt těžší než dachsteinský Seewand a ten byl přece v poho. Omyl vážení! U třetího kotvení zůstávám viset na laně za ruce, nohama máchám pod sebou a radši se pokorně posouvám o jednu cestu doprava na cestu Tichá tolerance, obtížnost B.
Závěrečný převis nad vrcholovou knihou
U vrcholové knížky s lavičkou obhlížíme další postup a místo, kde je plánovaný lanový mostek. Potkáváme taky samotného autora tras Karla Bělinu, který nás hned kárá, že máme být cvaknutí i na lavicích, kde si myslíme, že to není potřeba. Od něj se dozvídáme, že zrovna ten den ráno byla nově vyvrtána cesta od vrcholové knihy s lavičkou po převislém pilíři. Jdem do ní!
Po skále mi lézt nejde, stupy jsou od sebe strašně daleko, na přitáhnutí na jedné ruce nemám sílu a pode mnou ségra suše hlásí, že vypadám, jako kdybych měla každou chvíli spadnout. No, podruhé jsem to dneska už nevzdala, ale zapotila jsem se dost...
Informace o děčínských ferratách na Pastýřské stěně najdete v
tomhle článku.
1 a 2 - nové trasy s převisy, 3 - plánovaný lanový most (v místě teček)
Související zážitky