Popis
Lezeckých oblastí kolem Prahy je poměrně dost. Mohlo by se zdát, že veškeré lezitelné skály jsou již řádně onýtovány a ve většině případů i olezeny a oklouzány, jak tomu při lezení v okolí Prahy často bývá. Přesto se povedla celkem unikátní záležitost v podobě otevření nové lezecké oblasti, a to zhruba 20 km za Prahou. Řeč je o Solvayových lomech, kde v jednom z bývalých lomů Marťan (Martin Tučka ) a další lezecké legendy usilovnou prací zpřístupnili a zprovoznili pěknou lezeckou oblast čítající zhruba 32 cest v obtížnostech od 3 do 8 UIAA. Skála je samozřejmě vápenec.
Oblast se skládá ze 2 sektorů, Paraple a Panoptikum. Zatímco Paraple je spíše často pro otrlé lezce zahradníky, nebo spíše hlínohraby, tak Panoptikum nabízí krásné plotnové lezení té nejlepší kvality. Cesty jsou dobře odjištěny novými lepenými borháky, to znamená, že z každého postupového jištění se dá i utíkat, v případě, že zavěšujete pytel. Cesty mají své slaňáky s mailonkou. Přesto je dobré mailony nehoblovat spouštěním a při lezení Top rope použít vlastní karabinu.
10 presek s sebou
Klasifikace cest je zatím příjemná, ale vzhledem k charakteru oblasti cesty budou s oklouzaností těžknout. Leze se hlavně v plotnách, po malých chytech a oblých vlnkách, nohy často na tření. Uklonění cest to dovolí. Ovšem až se skála oleze a začne to klouzat, cesty výrazně ztěžknou.
Sektor Paraple je trochu chytovatější, ale velmi často jsou chyty spíše šutry usazenými v blátě a nepůsobí příliš důvěryhodně. Cesty mají většinou hezkou spodní část v pevné kompaktní skále, ale dolezy vedou rozchrastěnou stěnou, kde lze namítnout, že to nemá cenu dolézat. Na druhou stranu dát si souvisle 25m lezení přes 10 presek se jen tak někde v Čechách nepodaří.
Panoptikum je na první pohled dominantní skála, celá plotnovatá. Z kraje vedou cesty za 5+ a 6 kolem výrazné spáry. Středem jdou cesty od 7 do 8-. Charakterem tu jsou cesty, které jsou ve své klasifikaci vyvážené skoro po celou dobu lezení (Pěnička a Paraplíčko 7) nebo cesty o dvoukrokovém bouldru, který dělá obtížnost (Mordparta 7). Odjištěné jsou dobře, možná jen u „Šlágru” za 8- by se dalo hovořit o trochu delších odlezech.
Fakta na závěr
Přístup do oblasti je v celku snadný. Autem po dálnici na Plzeň, v Loděnicích před Berounem sjet a poté buď do vesnice Bubovice a nebo Svatý Jan pod Skalou. V Janu se platí parkovné 30 Kč den, výhodou je možnost navštívit další z pěkných lezecký oblastí spíše klasického charakteru Svatý Jan pod Skalou. Z Bubovic cesta trvá 20 min do Solvayových lomů. Ze Svatého Jana je to možná i kratší. Přímo pod lezecké sektory se dostanete buď pohodlnou cestou odbočující z naučné stezky do prava těsně před jeskyní Arnika a křížením se zelenou nebo zkratkou z rozcestí od naučné stezky u křížení s červenou turistickou, která dále pokračuje na nádhernou vyhlídku nad Svatým Janem. Tu doporučujeme navštívit například při návratu. Nedoporučujeme slézat přímo suťovištěm, terén je velmi nestabilní a nacházíte se v CHKO. Obcházení je sice otrava, zvláště pak když z horní hrany lomu je krásně vidět na obě skály, ale vyplatí se to.
S sebou berte lano 60 m. Padesátka v delších cestách nestačí. Nezbytnou výbavou je 10 presek. Vhodné jsou dobré lezečky na menší stupy. Místo je ideální pro lezení s dětmi. Hlavně díky pohodlnému přístupu a prostoru pod skalami, kde je rozsáhlá louka, možnost nechat si starší děti hrát nebo zaparkovat kočárek do stínu stromu. Dbejte své bezpečnosti a bezpečnosti dětí v okolí skal, mohou zde padat uvolněné kameny. Přilbu více jak doporučujeme. Oblast je nová, takže o víkendu se zde zatím schází celkem dost lidí. Těžší cesty byly ale prázdné a dalo se pěkně zalézt.
Profil Solvayových lomů najdete v sekci Kde sportovat
tady.
