Rizika letního pobytu v přírodě: úpal & úžeh
29.06.2015 |Martina Chrrr. | Voda a lodě, Běhání, Cyklistika, Turistika a treking, Extrémní závody, Triatlon, Běžkování, Duatlon
I když naše letošní léto prozatím probíhá dosti prazvláštním způsobem, už pár horkých letních dní jsme si užili. A sami víte, že ne každému dělá letní horko a pobyt na přímém slunci dobře. Úpal a úžeh jsou skoro taková klišé, když je člověk unavený a je mu hic a chce se vymluvit, aby nemusel už vykonávat jakoukoliv činnosti. Ale pojďme se na ně podívat blíže, abyste se třeba nemuseli vymlouvat, a raději jste úspěšně řešili opravdový problém – opravdový úpal nebo úžeh.
Úžeh nebo úpal?
Obě dvě postižení jsou dvěma typy přehřátí organismu, mají velmi podobné příznaky a i první pomoc je obdobná.
Úpal
Tento typ přehřátí může nastat při dlouhodobém pobytu v prostředí s vysokou teplotou (více jak 35°C) a odborníky je chápán jako selhání vlastní termoregulace, kdy tělo přestává odvádět přebytečné teplo.
Příčiny úpalu můžeme rozdělit na vnitřní a vnější. Pokud je v těle nedostatek tekutin pro tvorbu potu a vzniká tak nadměrné teplo, pak mluvíme o příčině vnitřní. Naopak vysoká teplota a vlhkost okolního prostředí anebo také těsné pracovní prostory, to jsou příčiny vnější. Příkladem může být jízda v přehřátém autě, třeba v koloně, kdy si moc nevyvětráte.
Úpal se vyznačuje především horečkou (až 41°C), dále suchou, horkou a začervenalou kůží. Obvykle je doprovázen bolestí hlavy, závratí, zrychleným dechem či tepem. Tento stav může velmi rychle přejít do šoku.
Foto: MCh; Na vodě může být slunce opravdu zrádné. Pokrývka hlavy se hodí o to víc. Stejně jako dostatek tekutin!
Úžeh
Druhým typem přehřátí je úžeh. Projevuje se podobně jako úpal, ale příčina je trošičku jiná. V důsledku déletrvajícího přímého slunečního záření na nekryté tělo (často je tedy kombinován se slunečním popálením) dochází k přehřátí mozku. Úžeh si tedy uženeme při lenošivém ležení na pláži, anebo také na rozpálené skále.
K TÉMATU: Dejte tělu vše, co potřebuje a včas
Může se projevit už i po několika hodinách, takže relativně brzy. Projevem většinou bývá stoupající teplota, neurologické (bolest hlavy, závratě, malátnost) a oběhové potíže (zrychlený dech, tep), zarudnutí pokožky hlavy.
První pomoc – pro obě přehřátí téměř shodné
Nejdříve je nutné zajistit, aby se postižený dál nepřehříval. Tedy, přeneseme jej do stínu nebo do chladné, dobře větrané místnosti. Pak ho začneme postupně ochlazovat. Je třeba zajistit dostatečný přísun tekutin (chladivých, ale ne ledových!), aby se tělo mohlo ochlazovat samo pocení i zevnitř. Vhodné jsou také studené zábaly. Při ochlazování dbejte komfortu postiženého – zchlazování by mu nemělo nepříjemné! Také musíme zamezit druhotnému podchlazení. Teplotu srážíme přibližně na 38°C.
Při první pomoci při úžehu klademe chladivé obklady na hlavu postiženého (přehřátý je především mozek).
Nejlepší je prevence
Abychom předcházeli úpalu, nesmíme zapomínat doplňovat tekutiny. Když už máme žízeň, je pozdě, organismus už strádá. A také bychom se neměli zdržovat na slunci v období vysokých teplot, a když tak jedině s pokrývkou hlavy. Omezení velké fyzické námahy může jedině prospět. Někdy si však při sportu nemůžeme moc vybírat, jestli se budeme pohybovat na slunci, či ne. Zrovna nedávno jsem to zažila sama, když jsme na seakajaku pádlovali okolo ostrovu Krk. Nicméně dostatek tekutin a pokrývka hlavy postačily k tomu, aby si nikdo z nás úžeh neuhnal, a to ani při pádlování přes poledne…
‹ Zpět
Související zážitky
Související články
03.04.2018
Jaký trénink na jaro? Běh a síla jsou super
15.03.2018
Kde brát energii pro výkon a jak rychleji regenerovat?
13.03.2018
Jak zlepšit výkon při dlouhém závodě? Správnou hydratací!
Nejnovější články