REGISTROVAT

Outfanatic.com

Outfanatic tě propojí s dobrými lidmi
a zážitky tě dostanou častěji do přírody.

Outfanatic.com

Staňte se součástí komunity nadšenců
do sportu v přírodě, najděte si parťáky
a užijte si sportování naplno.

Začněte den s Outfanatic.com
Zpět

Benecký extrémní triatlon Peak2Beer: Ze Žalého na lyžích, během a na kole

06.04.2015 |Aleš Trýzna | Běhání, Cyklistika, Extrémní závody, Triatlon, Běžkování, Lyže a snowboard

V čase jarní rovnodennosti bylo nepřeberné množství zajímavých závodů, mezi nimi i „extrémní triatlon“ Peak2Beer, který mě zaujal svým neobvyklým konceptem: z vrcholu Žalý 1,5 km sjezd na lyžích či snowboardu, 1,3 km běh po cestách a přes sjezdovky a na konec 4,5 km sjezd na kole po silnici v závěrečném kilometru vygradovaný krásnými technickými pasážemi s cílem v Dolních Štěpanicích. Od exování piva v cíli organizátoři nakonec upustili.

Foto: pořadatelé Peak2Beer


Ocitl jsem se tedy 21. března stoupajíc směr start na Žalém. Cesta vedla místy, kterými jsme se vzápětí prohnali na lyžích, a odhalila, že místo sněhu je z velké části  led, a že avizovaných 70 metrů bez sněhu byl velký optimismus.

Pro první disciplínu jsem zvolil běžky: kvůli vytátým místům jsem volil lyže, kterých je mi méně líto a hlavně se mi nechtělo vláčet na start sjezdovky. U mých soupeřů se názory různily a nakonec se na startu sešlo početné zastoupení sjezdovek, běžek i snowboardů. Na zbylé disciplíny byla volba jednodušší: boty mám jen orientky a kolo též jen jedno.

V půl páté jsme se všichni závodící sešli pod rozhlednou. Pohled na soupeře odhalil zajímavou směs startujících – běžkaři, skialpinisti, bikeři, sportovci, nesportovci, kluci, holky a pseudohistorická postavička, která volila dřevěné lyže a oděv dob dávno minulých. Oproti standardu místních závodů se v prostoru startu nepohyboval pán hor Krakonoš, zřejmě dal přednost survivalu.

Těsný souboj o vítězství

Těsný souboj o vítězství

Na sjezd volím běžky. Těch mi není na ledu a bahně líto


Nikdo moc nevěděl, co od průběhu závodu očekávat, zato se všichni shodli na rychlém přezouvání, které každý řešil po svém. Někdo volil rozeplé přeskáče a rychlošněrovací boty, někteří se dokonce rozhodli celý závod absolvovat v běžkařských lyžákách. Já přezouvání neřešil, zato jsem tajně doufal, že v poslední technické pasáži zúročím pár let, kdy jsem jezdil sjezd.

Doposud jsem neabsolvoval extrémní závod, který by trval pod dvacet minut, pochyboval jsem tudíž o pádnosti takového označení. Co by mohlo být extrémního na krátkém sjezdu na lyžích, běhu a kole…

Třeba hned první disciplína? Z megafonu zaznělo mocné odstartování a šestadvacet párů nohou vyrazilo ke svým lyžím / snowboardům kalupem a strkanicí, kterou by jistě záviděli i v Le Mans.

Cvaknout do vázání běžkařské lyžáky plné směsi ledo-sněhu se mi nedařilo zrovna svižně, vyrážel jsem tím pádem ze zadních pozic. Rychle rozbruslit a dál se uvidí. Cesta se nyní proměnila v závodní trať a začínala trestat. Mluvit o jízdě po sněhu by byla hanebná lež, zde se jelo po ledové roletě. Pokusy o snížení rychlosti neměly odezvu, stejně byly lyže neustále aspoň částí ve vzduchu a dva plužící závodníci se vedle sebe nevešli.

Ale na tom nezáleželo, protože se objevil první úsek vytátý na štěrk a hlínu. Chtěl jsem přenášet, ale snaha o zastavení ještě v rámci sněhu byla odměněna tím, že jsem si ustlal, projel větší část štěrku po zadnici a zouvání se tedy nekonalo.

O pár desítek metrů dál, čekalo zhruba sto metrů bez sněhu. Hurá. Znovu si ustlat, zout, rychle přeběhnout. Při tom krátkém sprintu se ozvaly nohy, které při čekání na start ztuhly, pak pracovaly naplno, dostaly pár ran a nebyly nadšené. Na stopkách ubíhala teprv druhá minuta. Krásně nám to začíná. Zacvaknout lyžáky plné hlíny a uhánět dál.

Lyžáky na kole se často nevidí

Lyžáky na kole se často nevidí

Konec trati byla dlouhá ledová plotna, která musela potěšit oko všech škodolibých přihlížejících. Válel jsem se potřetí a už mi to nepřišlo tak zábavný. Než jsem se vymotal z lyžáků a zavázal orientky, ztratil jsem dost času a trochu si nadával.


Na kole jsem skoro profík. Bohužel ne jediný


Inu, hurá na běh, dohnat co přezouvání ztratilo. Myšlenka „seběhnout pár vteřin“ se měnila, jak nohy tuhly, na „neztratit příliš vteřin“. Trasa vedená po cestičkách párkrát přebíhala sjezdovku s posledním sněhem, na kterém se závodníci učili nové baletní kroky. Běh jsem si protrpěl a celkem se těšil na závěrečné kolo. V depu jsem přezouval do SPD bot, většina volila normální pedály, ale lovce vteřin v lyžákách pořád nechápu.

Přestože jsem vyjížděl na dohled osamocen, při jednom kratším výšvihu mě dotáhl kdosi v integrále (helma s „náhubkem“). Pochopil jsem, že moje strategie není jen moje. Na střídačku jsme se předjížděli, on měl víc síly v záběru, já lépe dávkoval brzdy. Trať se přehoupla do závěrečného kilometru, o kterém jsme oba věděli, že není kde předjíždět. Nakonec se přede mě dostal ne zrovna vybíravým způsobem, ale tím i horší stopou a spadly mu nohy z pedálu. Podařilo se mu zablokovat průjezd a mě stál trochu času. Už nebylo na co se šetřit, snažil jsem se tedy jet hranu a udržet ideální stopu.


Před poslední technickou pasáží byl přejezd louky, kde jsem zahlédl pár závodníků před sebou a zadoufal, že by moje strategie mohla vynést polepšení aspoň o příčku, ač jsem netušil, jak hluboko v poli jedu.

Nevím, jestli křičeli diváci, nebo já, když jsem soupeře dojel, ale ani řev ho nedostal z ideální stopy, nezbylo tedy, než to pustit listím a doufat. U dalšího závodníka řev možná fungoval, spíš si samovolně přebrzdil předek a šel přes řídítka, kolo napříč celou tratí. Naskakoval jsem do svahu, abych ho netrefil. Vyšlo to. Poslední metry sjezdu mi vycházely, ještě tak jednoho předjet. Ten se motal před cílovou zatáčkou. Brzda, nějak objet a tradá do cíle.

V cíli byl po napínavém spurtu o půlku bicyklu první Šimon Kubina před Alešem Steklým, třetí Petr Wiesner. Dámy vyhrála Lucie Vedralová před Ivetou Wiesnerovou a Kristýnou Prokůpkovou. Pro mě (s časem 18:50) zbyla brambora, ale těsně. Možná kdybych jel v rozvázaných lyžákách, nebo přišláp na kole v cílové rovince, byla by to třeba bedna, třeba ne. Ale na tom nezáleží, protože jsem se skvěle bavil, a nápady na zlepšení si můžu ověřit za rok.

Organizátoři přetransformovali skvělý nápad v povedený závod, získali ceny pro vítěze, které jim může závidět většina malých závodů (vítěz se proletí na paraglidu) a celkově připravili bezvadnou show.

Foto: pořadatelé Peak2Beer


Zprávy z dalších závodů najdete tady.

Budoucí vítěz se zatím válí


Zpět




Komentáře

Zatím tu není žádný komentář.

Související zážitky

Adrenalin Challenge Race 2018

Adrenalin Challenge Race 2018

Děčín, Smetanovo nábřeží pod zámkem

100

%

100

%

Horolezecký festival Český ráj 2017

Horolezecký festival Český ráj 2017

Zámek Hrubá skála a Lázně Sedmihorky

100

%

100

%

Související články

03.04.2018

Jaký trénink na jaro? Běh a síla jsou super

15.03.2018

Kde brát energii pro výkon a jak rychleji regenerovat?

13.03.2018

Jak zlepšit výkon při dlouhém závodě? Správnou hydratací!

Zpět

Hledat

Kdo je na Outfanatic.com (3 932 lidí)

Poslední inzeráty

Parťák

Surfskate v Praze

parťačka na sportovní aktivitu

Spolulezkyni

Kolo Praha -> Brno


Banner