Co se do článků o Vasáku nevešlo
20.03.2015 |Martina Chrástková | Běžkování
Nedávno tu proběhly dva články o kultovním Vasaloppetu a mém účinkování na něm: co mu předcházelo a jaký doopravdy byl. Napsáno toho bylo už docela dost, ale ještě pár úsměvných věcí, které mě na trati v duchu rozesmály nebo překvapily, jsem vám neřekla.
Ano, rozesmálo mě to jen v duchu, protože nahlas by to zaprvé nebylo asi úplně vhodné a taky bych to asi při závodě úplně nezvládla. Nečekejte žádný trhák, žádný příběh nehledejte, jen pár střípků a postřehů k pousmání.
Maximální povolená rychlost
To si to takhle šinete do relativně prudkého kopce, hrabete se v soli jarního rozbředlého firnu, takže to sem tam usmekne. Hledáte si „ideální“ slalomovou cestu mezi hobíky, kteří spíš jdou, než jedou, a když zvednete hlavu, abyste se podívali opravdu před sebe, tak se vám do zorného pole dostane kulatá dopravní značka s červeným okrajem a žlutým polem: maximální povolená rychlost 30 km/h.
„No jasně, tuhle rychlost tady překročím aspoň třikrát a nahoře mě chytí policajti,“ bleskne mi hlavou. Zřejmě jedeme po místní komunikaci, ale i tak mě to ohromně baví. Jestli se v tu chvíli plížím rychlostí 10 km/h, tak je to možná hodně. Kontrolovat to na GPSce mě nenapadlo…
Vůně klistru a buřtíků odkudsi z lesa
Sem tam se odkudsi z lesa line krásná vůně taveného klistru, jak místní pomáhají závodníkům vylepšit mázu na lyžích. Mnozí tuto vůni neocení, ale kdo lyžování opravdu miluje, je to něco jako když se pečou domácí buchty. I když buchty jsou chutnější…
O kus dál stíhám periferně vnímat ohníček. V Čechách to asi úplně obvyklé není, ale ve Skandinávii docela běžná věc, myslím. Jenže když přijíždím blíž, uvědomuju si, že to není jen ohníček, že nad ním jsou jakési klacky a na nich, na nich si domorodci pečou buřtíky!!! Hlad nemám, tak projíždím v klidu dál, ale věřím, že spoustě lidí se sbíhaly sliny.
Folklor zdarma
Mnoho sportovců se za kulturou nedostane. A zde se nabízela sama! Bylo několik skupinek přihlížející (na sobě nezávislých), kteří místo halasného fandění hráli na tradiční nástroje. Oblečeni byli při tom v krojích a při svém „jódlování“ své nástroje rozhodně nešetřili. Bylo lepší ujet, jinak by mi praskly bubínky v uších. Podobné to bylo i při průjezdu okolo obrovských reprobeden, z nichž se zase linuly tóny pořádnýho big beatu. Rychle pryč – možná to tak bylo myšleno.
Žádná voda, jen ionťák
Pro lyžování preferuju zimu a ne plusové hodnoty. To se při letošním Vasáku bohužel nedělo. A když je vám hic, tak si rádi svlažíte hlavu, aby se vám nemotala. Možná je to i nějaká rychlá změna, která tělo vytrhne ze sterotypu. Rozhodla jsem se pro tento krok, jenže mi nedošlo, že ionťák na občerstvovačce bude teplejší než ten, co si vezu v bidonu, a už vůbec mě nenapadlo, že je borůvkový. A to jsem ještě netušila, že čelenka a část rukávu, které jsem si polila, budou po svléknutí stát jak prkno v rohu. Takže příště si raději strčím hlavu do jedné z těch louží, co se musely letos přeskakovat.
Zatáčka, louže, roura, krumpáč
A když jsme u těch louží, tak si vybavuji ještě jeden zajímavý obrázek z tratě: Sjezd, pravotočivá obrátka a uprostřed této zatáčky je obrovská louže a ze sněhu trčí plastová oranžová roura. U toho stojí chlapík s krumpáčem a ukazuje projíždějícím závodníkům, že mají jet vnějškem. Zřejmě v mezidobí, když nejedou lyžaři (to ale nevím, kdy se stane, snad zítra), rouru zakopává, aby odvodnil jezero z vnitřku zatáčky.
Vasaloppet byl opravdu prímový zážitek a lyžování mě fakt baví!!!
Foto: Archiv MCh, WOK©outdoor, Silvini Madshus Team
Jak jsem se na tomto závodě „ocitla“ a jaký Vasák opravdu byl, se dozvíte po přečtení nedávných článků.
Také si nenechte ujít články o technice běžeckého lyžování: o skluzu, odrazu při klasice i bruslení a o soupaži a také o mazání stoupacími vosky a mazání na skluz a péči o lyže.
‹ Zpět
Související zážitky
Související články
15.03.2018
Kde brát energii pro výkon a jak rychleji regenerovat?
13.03.2018
Jak zlepšit výkon při dlouhém závodě? Správnou hydratací!
08.02.2018
Nejnovější články