Jak na odraz z hrany a skluz po ploše lyže aneb jak se nenadřít při bruslení

02.02.2015 |Martina Chrástková | Běžkování

V minulých dvou článcích o běžkování (jednooporové postavení, správný odraz) jsme se zabývali technikou klasickou, dnes se společně mrkneme na bruslení. Pokud jste poctivě cvičili rovnováhu na jedoucí lyži, bude to pro vás hračka, pokud ne, doporučuji začít nejprve rovnovážnými cvičeními (viz první z již zmíněných článků).

Pro mnoho hobíků je bruslení přitažlivější. Asi proto, že se u něho nemusí mazat stoupací vosky, a jak jsem se dočetla v diskuzi u minulých článků, někteří cítí u bruslení více volnosti. Stoupací vosky odpadávají, to je jasné, ale s tou volností úplně nesouhlasím. Sice nepotřebuju stopu (já osobně nepotřebuju stopu ani na klasiku), ale zkoušeli jste bruslit v 15 číslech prašanu nebo v neupraveném terénu? Hodně slušně silový trénink, myslím. To se u klasiky tak nenadřete, tam nemusíte tahat ztracenou špičku lyže z pod závěje. A také, když vám „dojde“, tak na skatu nemůžete jít pěšky, nemáte se o co opřít…

Ale abych vás jen neodrazovala: při maximálních rychlostech je při bruslení dosahováno o 14 % vyšší absolutní rychlosti než při klasice a celkově je bruslení až o 23 % rychlejší než klasika.

Důvodem je provedení odrazu. Při klasice se lyže musí zastavit, aby se člověk mohl z plochy lyže odrazit. Avšak při bruslení je odraz prováděn z hrany jedoucí lyže. Při klasice jsou lyže vedené paralelně ve stopě, zatímco při bruslení jsou v odvratném postavení, tzn. svírají spolu určitý úhel.

Při bruslení na lyžích je odraz prováděn překlopením lyže na vnitřní hranu v průběhu skluzu. Vlastní skluz probíhá na celé ploše skluznice lyže. Pro výslednou rychlost je velmi důležitá volba úhlu odvratu lyží (20–30^o), rytmus a koordinace práce paží a dolních končetin. Velikost úhlu odvratu závisí na profilu terénu, sněhových podmínkách, zkušenostech a fyzických dispozicích lyžaře.

Martina Chrástková na Biegu Piastow

Bruslařský odraz v praxi

Abychom byli schopni dostatečně přenést váhu těla z lyže na lyži, je zapotřebí zahajovat krok kotníkem od kotníku stojné – odrazové nohy.

Skluz je prováděn v jednooporovém postavení po ploše skluznice a na jeho konci dochází k překlopení lyže na její vnitřní hranu a následuje odraz.

TIP: Při nasazování lyže ke skluzu se snažte položit lyži spíše na hranu vnější. Díky vysoké botě a zpevněnému kotníku se nemusíte obávat, že byste jezdili po vnějších hranách, ale tato finta vám zaručí, že pojedete opravdu po ploše skluznice a ne po vnitřní hraně. 

Pokud byste promítli klasika a bruslaře při skluzu do 2D, tak jejich obraz měl být de facto stejný. To znamená, že i při bruslení se kloužete a odpočíváte v jednooporovém postavení. 


Důležitá věc také je, aby vám nikam nerotoval trup. Osy ramen a pánve jsou rovnoběžné a jsou vždy kolmé na směr jízdy, na osu skluzové lyže. Hlava směřuje do směru jízdy, směru skluzné lyže. Pokud se začnete přetáčet, neudržíte koleno nad lyží a budete překlápět lyži moc brzo na hranu. To vás samozřejmě zpomalí.

Jak se naučit správně bruslit? Zkuste následující cvičení.

Sittonenův krok: Jednu lyži veďte stopou (pro klasiku) a druhou se opakovaně odrážejte z hrany. Právě takto bruslení vznikalo. (Pozn. nebruslete přes stopu, tzn. skluzovou lyži postavte vždy do „kolejničky“ blíže bruslařskému prostoru.)

Sittonenův krok

Jízda bez holí s prodlouženým skluzem: Klasika, bruslíte bez hůlek a snažíte se o co nejdelší skluz. Paže vždy pracují rovnoběžně se skluznou lyží.

Zdvojený odraz jednou lyží: Bruslení s tím, že se dvakrát po sobě odrazím jednou nohou, poté dvakrát zase tou druhou. Nejprve zkoušejte bez holí, poté i s holemi.

Plavání: Nohama bruslíte, rukama provádíte prsařská tempa. S vykročením do skluzu trčíte ruce do splývání, s odrazem dokončujete tempo rukama (jako byste se chtěli odstrčit od vody/vzduchu).

Pro fixování trupu (aby vám nikam nerotoval): Jízda s holemi za zády, v předpažení (lze i přitahovat a trčit od trupu), na ramenou…
 

Pár rad na závěr 

Jedině, když plně zatížíte lyži (těžiště se vám bude promítat do chodidla stojné nohy), bude vás lyže poslouchat a dokážete klouzat po ploše lyže. Takže žádné záhoďáky, hranaře co se nestihnou odrazit apod. už nechci ve stopě vidět.

Odraz musíte provádět z plného chodila, z jeho vnitřní hrany. Ne nijak přes špičku, z plochy, apod.



Foto: Archiv MCh

---
Články o technice při klasice najdete tady: Jednooporové postavení, správný odraz. 
Články o mazání tady: mazání na klasiku, mazání na bruslení.

Přečtěte si také rozhovor s autorkou článku, lyžařkou Martinou Chrástkovou, nebo její vánoční povídání o tom, jak profíci trénují mezi borůvkami, když je i na severu nedostatek sněhu.

Diskuze (0) ‹ Zpět