S neziskovkou do Nepálu

20.01.2015 |Barbora Chromečková | Turistika a treking

V roce 2013 jsem se s neziskovkou vydala do Nepálu navštívit základní tábor Mt. Everestu a splnila si tak rovnou dva sny – vidět Himálaj a posunout svoji vášeň pro vysoké kopce zase o trochu dál, ale hlavně vyzkoušet si dobrovolnictví v cizí zemi. Obojí se povedlo. Nebylo to lehké, ale ani nemožné a všem to vřele doporučuju. Přispět na charitu se dá totiž i tak, že se rozhodnete vydat na své vysněné místo.

Když se řekne Nepál, outdoorovým nadšencům se většinou vybaví ráj na Zemi – Himálaj, neuvěřitelné vysokohorské treky, divoké řeky nebo cyklistika. Některým se ale vybaví chudoba a bída. To první platí na 100 %: tato země mi vzala dech v první minutě, kdy jsem vysedla z letadla. Cesta do Nepálu se ale může spojit i s dobrovolnickou činností a dát tak vaší cestě úplně jiný rozměr. 

Nepamatuji si, kdy jsem se poprvé začala zajímat o dobrovolnictví, vedla k tomu ale dlouhá cesta. Odjakživa mě, jako asi spoustu dalších lidí, dojímaly obrázky afrických dětí s nafouklými bříšky, které rády používají velké mezinárodní neziskovky do svých „reklamních“ poutačů. Ať už jsou podobné kampaně jakkoliv zavádějící, jako impuls fungují perfektně. V lidech vzbuzují lítost a motivaci pomáhat.

Mně těch dětí sice bylo líto, tím to ale většinou skončilo. Neměla jsem prostředky na to, abych posílala pravidelně peníze nebo si zaplatila cestu do Afriky. Proto jsem se začala zajímat o to, jak se několika mým kamarádům a známým podařilo vyjet na nějakou dobrovolnickou misi. A tak jsem pátrala a pátrala a nakonec odjela pomáhat do Nepálu a tak trochu i za svých koníčkem – horami.

Modlitební praporky a za nimi další osmitisícovka Lhotse a hned vedle Lhotse Shar

Nebojte se mít z dobrovolnictví užitek

Po dlouhém zkoumání všech možných charit jsem náhodou, ale i tak trochu osudem narazila při svém studiu v Anglii na organizaci Childreach International. Ta podporuje řadu různých projektů v rozvojových zemích a jednou z nich je Nepál. Zaměřují se na pomoc dětem, a to v oblasti zdravotnictví, vzdělávání a ochrany lidských práv. Čím mě ale tahle neziskovka dostala, bylo to, že všechny své dobrovolníky aktivně zapojuje do své činnosti.

Childreach pořádá každý rok několik expedic, kterých se dobrovolníci mohou zúčastnit, a během roku díky nim vybírat peníze pro charitativní projekty. Jinými slovy to funguje stejně, jako když se na podporu nějaké charity rozhodnete uběhnout maraton a lidé vám posílají peníze za vaši snahu, odhodlání a navíc na dobrou věc. Startovné na takový maraton pak dostanete většinou zadarmo.


Dobrovolníci pro Childreach přijímají výzvy jako zdolání Kilimandžára, základního tábora Mt. Everestu, přechod pouště v Maroku nebo jízdu na kole kolem Čínské zdi. Záleží jen na tom, k čemu mají dobrovolníci blízko a jakou z těchto výzev chcejí přijmout. Během celého roku pak trénují, pořádají nejrůznější akce a přijímají další výzvy, aby jim lidé přispívali na charitativní projekty, které Childreach podporuje. A na konci, když vyberou cílovou částku, odjedou na vybranou expedici zdolat svou výzvu!

Pomáhat nemusíte jen penězmi

Náklady na cestu jako jsou letenka a ubytování pak dobrovolníci neplatí, protože si je během roku odpracovali. Expedice samotná sice není úplně zadarmo, protože je potřeba očkování, pojištění a pak taky něco na útratu, ale to všechno se dá zvládnout. Navíc očkování je u dobrodruhů a cestovatelů investicí na mnoho let dopředu.

Z mé vlastní zkušenosti je toto ideální cesta, jak se mohou mladí lidé s pomocí svých koníčků a talentu podílet na charitě. Sama jsem dlouho bojovala s tím, jak pomáhat, když nemám tolik vlastních peněz. Tady místo peněz můžete věnovat svůj čas, energii a šířit povědomí o tom, že někde daleko jsou lidé, kteří vaši pomoc potřebují, můžete se tedy stát v podstatě ambasadorem.

Tyto projekty dávají obrovskou příležitost lidem, kteří se do dobrovolnictví chtějí zapojit, ale jinak by k tomu neměli příležitost. Navíc ve finále můžete vybrat víc peněz, než jste si uměli představit a než byste kdy byli schopni darovat sami.

Každý dobrovolník musí před odjezdem na expedici dosáhnout částky zhruba 1700 až 2400 liber, z čehož jde část přímo na charitativní projekty a zbytek na organizaci expedice. Ani ten zbytek se ale neutratí nerozvážně. Během naší expedice v Nepálu jsme využívali výhradně místní služby a na pomoc měli místní vysokohorské vůdce i nosiče, které Childreach podporuje. Během treku jsme taky navštívili jednu ze škol, která stojí díky námi vybraným penězům, a dětem jsme ji pomohli rovnou vymalovat.

Tak jako je velký předsudek, že pomáhat mohou hlavně ti, kteří na to mají peníze, tak to stejné platí i o tom, že Češi neradi darují na charitu. Vlastně jsme docela štědří. Přijímejte s pokorou příspěvky od lidí a oni se budou chovat stejně i k vám.

Jak dát do kupy 2400 liber během několika měsíců?

Já jsem vyráběla a prodávala pohlednice, psala blog o tom, jak se připravuji na trek, organizovala grilovačky pro kamarády, prodávala dortíky a mnoho dalších věcí. Zorganizovala jsem také přednášku s Liborem Uhrem, kterému tímto znovu mockrát děkuju! Nejdůležitější podle mě je lidem ukázat, že opravdu chcete pomoct a dáváte do toho maximum. A pak taky něco na oplátku, ať už je to příjemná přednáška večer v klubu, malý komorní koncert kamarádů muzikantů nebo jen vánoční přání.

Za rok se mi podařilo vybrat více než 2500 liber a byla to jedna z mých nejlepších zkušeností. Hodně mě podpořili kamarádi, rodina a známí, ale i lidé, které jsem neznala. Dozvěděla jsem se spoustu nových informací, naučila se je předávat dál a cesta do Nepálu byla úplně nejlepší tečka za celým rokem.

Pokud se do něčeho podobného pustíte, připravte se na to, že budete muset pár lidem vysvětlovat, proč z vybraných peněz jde část na vaši letenku. Argumentů ale budete mít tolik, že se těmito otázkami nemusíte vůbec trápit. A navíc – zúčastnit se přece může úplně kdokoliv.

Childreach se sice zaměřuje především na studenty, ale měli jsme na treku i nestudenty, kteří v podobných projektech našli smysl. Chcete přece pomáhat a vybrat na dobrou věc přes 2000 liber, takže je jedno odkud jste nebo kolik vám je, hlavní je, že se chcete zapojit. Takže pokud jste se pročetli až sem a chtěli byste něco podobného vyzkoušet, přidejte se! Mým dalším snem je Kilimandžáro...

Autor textu a fotek: Bára Chromečková

---
Nové životní výzvy můžete najít třeba také v sekci Outdoor jobs.

Diskuze (0) ‹ Zpět