daguide160x600.jpg

REGISTROVAT

Souhlas s podmínkami. Registrovat firmu, akci...

Outfanatic.com

Outfanatic tě propojí s dobrými lidmi
a zážitky tě dostanou častěji do přírody.

Outfanatic.com

Staňte se součástí komunity nadšenců
do sportu v přírodě, najděte si parťáky
a užijte si sportování naplno.

Začněte den s Outfanatic.com
Zpět

„Jednooporové postavení je klíčem ke správné technice“: Rozhovor s běžkařkou Martinou Chrástkovou

06.01.2015 |Martina Chrástková | Voda a lodě, Běžkování

V týmu Outfanaticu slavíme novou posilu. Vládkyní bílé stopy se u nás stala skoro profesionální běžkařka Martina Chrástková. Kromě toho, že je ukrutně rychlá na sněhu, ji baví všechny možné venkovní sporty od kola přes plavání až po seakajak a hory. Absolvovala FTVS i Přírodovědu a momentálně si na FTVS dokončuje doktorát (schválně jestli uhodnete, na co píše dizertačku). Pro letošní sezónu dostala od italského laufařského týmu Xcalibur Lill-sport možnost závodit v jejich barvách v sérii největších běžkařských maratonů Ski Classics. Abyste věděli, na jaké články od ní se můžete těšit, trochu jsme ji vyzpovídali.
 


Martino, co přesně znamená, že jsi skoro profesionální běžkařka?
 
Za celou svou lyžařskou kariéru jsem prošla celým reprezentačním systémem (v reprezentacích jsem byla 8 let: OH-naděje, RD-J, RD-U23, RD-B) a s tím se samozřejmě spojuje určitá disciplína, životospráva, profesionální přístup. Ale nikdy jsem nebyla profesionálem v pravém slova smyslu: za lyžování jsem neměla stálý plat. Nikdy jsem se nemohla spolehnout, že mě lyžování bude živit. Občas se nám povedou vyhrát tzv. „prize money“, ale na to se spoléhat nemůžete.
 
Máš za sebou FTVS i přírodovědu na Karlovce a teď si doděláváš doktorát na FTVS. Jak to jde dohromady s tréninkem?
 
Není to jednoduché, ale jde to. Na FTVS je spousta reprezentantů, ale je pravda, že běžců na lyžích tam moc není, hlavně na dvouoborovém studiu (v kombinaci s jinou fakultou). Nejsem úplně pohybově nešikovná, a tak jsem místo lyžařského tréninku nemusela trénovat plavání, atletiku, sportovní hry. Naopak mě tyhle nové dovednosti posunuly výkonnostně dál. Medaili z MS-J ve štafetě ve Finsku jsem získala, když už jsem byla studentkou FTVS.
 
Zemák jsem se na gymplu nemusela skoro vůbec učit a vždycky mě geografie zajímala. A i tady jsem byla schopna se s pány doktory, docenty, profesory domluvit na případných náhradních termínech  zkoušek, když jsem se v zimním zkouškovém poflakovala na sněhu.
 
Pro doktorát jsem se rozhodla právě z důvodu relativní volnosti pro trénink. Při tom jsem už chtěla být jednou nohou mezi ekonomicky aktivní populací a něco dělat. Asi bych nemohla jen lyžovat, potřebuju občas zapojit i šedou kůru mozkovou. Na tréninku si čistím hlavu, při studiu zase odpočívají svaly.
 

Co ti běžky dávají a co ti naopak berou?

 
Lyžování mi dává radost z pohybu, pocit svobody. Při volném tréninku nebo na výletě jsem součástí přírody. A to je přeci parádní pocit! Trenéra dělat nechci, i když specializaci mám vystudovanou. Na tvrdém, intenzivním tréninku zase posouvám a ověřuju své možnosti, co je moje tělo ještě schopné zvládnout.
 
Co mi lyžování bere? To nevím. Snad možná čas chodit do hospody s kamarády, ale po tom stejně netoužím. Jo, na kamarády mi moc času nezbývá, a to mě samozřejmě mrzí, ale jsme schopni si to vynahradit jindy a jinak.
 

Závodím pro diváky a pro dobrý pocit


Co plánuješ v nové sezóně?
 
Závodit pro diváky, střídat pravou a levou ruku (to u soupaže teda úplně nejde...) a mít z toho dobrý pocit. Protože nejdůležitější je prožitek, a když je pocit dobrý, pak je i výsledek dobrý. Ale pozor: dobrý je za tři, a to mi nestačí…
 
Kdybys nemohla závodit, do čeho by ses pustila?
 
Pokud zjistím, že kapacita těla prostě není taková, abych mohla konkurovat nejlepším, rozhodně nepřestanu sportovat, ale závodit ano. Budoucnosti se nebojím, je to výzva a já mám výzvy ráda. Letos jsem začala pracovat na dvou projektech, které se prolínají, a ráda bych je pomohla uvést v jejich vlastní život.
 

První se týká problematiky výživy, stravování a životního stylu (pracuji mj. s oxidem dusnatým a na principech oceněných dvěma Nobelovými cenami) a druhým je naše začínající outdoorová agentura (wok-outdoor.cz), díky které jsem přičichla k divoké vodě a seakajakům. Do pocitu nezávislosti při putování na moři se vším vybavením v kajaku jsem se opravdu zamilovala! A když to na moři foukne, tak je v žilách adrenalinu možná někdy až moc…
 
S WOK Outdoorem jsme v uplynulém týdnu taky pořádali lyžařský kempík v italském Livignu, jehož bonbonkem byl první závod Ski Classic – La Sgambeda, kde jsem závodila. Musela jsem se usmívat nad našimi žasnoucími amatérskými lyžaři, kteří na vlastní kůži poznávali, co je to za cirkus. Jak byli nervózní, když poprvé v životě měli občerstvovat na trati, když museli láhev s pitím hodit závodníkovi, protože se k němu nedostali, nebo když viděli, jak se narychlo před startem mažou lyže.
 

Víc ženských pohromadě nevěstí nic dobrého


Prý se ti na Ski Classics daří hlavně mezi chlapy a jsi v žebříčku na 14. místě spolu se Standou Řezáčem. Kde udělali soudruzi s tvým zařazením chybu?
 
Asi mám z pohledu organizátorů malá prsa nebo nevím.

Co řevnivost mezi holkama na závodní trati? Je to tak hrozný, jak se povídá, nebo ještě horší?
 
To je asi jedno, jestli se jedná o soupeřky na trati anebo u chlapů, ne… Prostě víc ženských pohromadě nevěstí nikdy nic dobrého. Snažím se takové věci moc neřešit, věnovat se svému, i když se pak můžu zdát jako divná…
 
Co jsou podle tebe nejběžnější chyby v technice průměrných běžkařů a kde bývá pro normálního člověka největší potenciál se zlepšit? Je to příprava lyží, špatný odraz nebo něco úplně jiného?
 
Pro obyčejného smrtelníka běžkaře je nejdůležitější získat jistotu na lyžích, a toho dosáhne jen tehdy, když získá schopnost rovnováhy v tzv. jednooporovém postavení, a to ještě při skluzu. (Jednooporové postavení je stoj na jedné noze ve fázi skluzu. Obě hole i druhá, odrazová noha jsou relaxované, připravené na další odraz. Pozn. red.)To pak lyže začnou říkat jemu Pane, a ne on jim. Skvěle namazané lyže budou pro amatéra moc rychlé a předjedou ho. Něco jako kdyby mě posadili na Váňovýho Tiumena, taky bych hned letěla k zemi.
 
Kde v Čechách i v zahraničích nejradši trénuješ a jaká místa jsou podle tebe nejhezčí? Vlastně nešílíš už po letech ze stále stejných tras?
 
Rozhodně nešílím, protože sníh je pokaždé jiný a hory se mi nikdy neokoukají. V ČR rozhodně nedám dopustit na Černou horu v Krkonoších, tady jsem vyrostla. Ale Vysočina je také krásná a pokud je dostatek sněhu na loukách, tak není nad ni.
 
Co se týče zahraničí, tak miluju Skandinávii (Bruksvallarna a Idre ve Švédsku, Muonio ve Finsku) a letos jsem měla šanci na první sníh vyrazit k Lillehameru na Sjusjoen v Norsku, skvělý zážitek. A italské Livigno, rakouské Tauplitz anebo Obertilliach má také své kouzlo. Na každém místě si najdu něco pěkného.
 
Ovšem jedna destinace se nad ostatní vyvyšuje – kanadské Canmore. Ale o tom vám povyprávím třeba někdy příště, to je na delší povídání.
 

Když potřebujete pomoct s technikou...

Co jíš před dlouhým závodem jako je Vasalopet a jak jíš a piješ během něj? Švédové prý jezdí Vasalopet na salátové okurky.

 
Já Vasák ještě nejela, takže vlastně nevím, co před ním jím. Každý si musí vyzkoušet, co mu vyhovuje. Já bych teda okurky asi nezvládla. Vůbec zeleninu k snídani nedávám, a to jsem ze zeleniny jinak živá.

Určitě ale snídám vločkovou kaši – ovesné, žitné, ječné, pohankové, prostě různé vločky smíchám, uvařím ve vodě a přileju trochu mléka a nasypu do nich třeba kokos nebo kakao, trochu brusinek a je hotovo. Když potřebuju víc sladkého, přidám med. Tuhle mňamku pak „zajím“ kouskem pečiva s plátkem sýra, šunky nebo tak něco. A pak těsně před startem si dám energetickou tyčku.

Nejde jen o to co jíst před výkonem, ale také jde o načasování, aby se vstřebávalo do krve to, co je zrovna potřeba pro výkon.
 
Co tě v poslední době nejvíc rozesmálo?
 
Hmmm… Tak to je velmi těžká otázka. Protože nevím, já se totiž chechtám skoro pořád. Jo už vím, kolega z katedry mi na vánočním večírku nevěřil, že mi nejde bodyshot, protože se mi na břiše neudělá potřebná mistička a vše vyteče… Měla jsem pravdu, ale tričko mám od tequily.
 

[OBRAZEK-FULL-4]Troja je oáza přírody skoro v centru Prahy


Začal tě bavit seakajak. Už na něm umíš eskymáka? A nalézt do něj ve vlnách zpátky, když vyplaveš?
 
První půlku eskymáka umí snad každý. Už se mým trpělivým kolegům podařil těžký úkol – naučit mě s tím i zvednout. Své první zkušenosti, i zkušenosti se záchranou i sebezáchranou na seakajku, jsem sbírala na seakajakové akademii WOK-OUTDOORu na Rujáně první květnový víkend. Vlny byly, foukalo a moře moc teplé nebylo. Své dovednosti jsem si pak ověřovala na Pelješaci v Chorvatsku. A musím říct, že když se rozfoukal Jugo, tak mi do smíchu moc nebylo.
 
Jaké je tvoje oblíbené vybavení? My totiž jako komunitní portál můžeme jmenovat, koho chceme.
 
Na seakajaku se zatím zlepšují mé dovednosti s tím, jak postupuji i různými typy lodiček. Naposledy jsem pádlovala na Trieně Elferii. Ale mám slíbenou projížďku na zbrusu novým kajáčku Bora z dílny Kick The Waves.
 

Ale vy jste se ptali asi na běžky, že. V juniorkách jsem jezdila na Madshusech a v botách Alpina. S tím jsem byla spokojená. Ale smlouvy nešlo prodloužit, když jsem reprezentaci opouštěla, a tak jsem se domluvila s českým Rossignolem a vstoupila do Rossignol Racing Teamu. Už pět let tedy nazouvám Rossignoly a jsem nadmíru spokojená. Když si otevřete různé ski testy běžek, tak zjistíte, že můj pocit není ojedinělý.
 
Když neběžkuješ, kde ráda sportuješ a které tvoje akce tě v poslední době nadchly?
 
Ideálně někde v horách. Ale seakajak mě zavál na moře. Anebo takové ranní pádlování v pražské Troji, když je tam člověk de facto sám, z vody se zvedá pára, jen ptáci zpívají… Troja je vůbec taková oáza přírody skoro v centru Prahy. Mnohdy pádlování tady spojuju s kolečkovým lyžováním podle Vltavy.
 
Snažím se být nadšená vším, co podnikám. Snažím se prožít – užít si ten bolavý výběh na Sněžku. Nicméně první lyžovačka na už zmíněné Sjusjoenu byla skvělá. Sněhu tam bylo nejprve minimum a my vyrazili na starých lyžích do borůvčí a do bažin. Kdo neprožije, nepochopí. Pak i to minimum odtálo a my museli kroužit na těžkých biatlonových tratích. O tom by se taky dalo poreferovat, mě tak napadá.
 

Chci psát o lyžařské technice, aby se lidi při jízdě netrápili


Kdo z lidí kolem tebe tě nejvíc inspiruje? A nemusí to být jen na běžkách.
 
Inspiruje mě spousta lidí, vlastně všichni okolo mě. Viděli jste Vávrovo (Hradilkovo) video „Feel the Flow“? Podívejte se, poslouchejte a přemýšlejte. S touto filozofií se plně ztotožňuji.
 
No a o čem teda plánuješ na Outfanatic psát?

 
Chtěla bych lidem přiblížit techniku, aby si pohyb na lyžích byli schopni užít a nemuseli se moc trápit. Kam vyrazit za prima lyžovačkou a podobně. Ráda budu i za vaše čtenářské náměty, co byste se chtěli dozvědět.
 
Dík za povídání, držíme palce do sezóny a hlavně ať se ti u nás líbí!

 
Jestli máte na Martinu dotaz, ať už osobního nebo odborného rázu, určitě se ptejte v diskuzi pod článkem.

Foto: Archiv MCh
---
Další rozhovory na Outfanatic.com najdete tady.

Zpět




Komentáře

Zatím tu není žádný komentář.

Související články

15.03.2018

Kde brát energii pro výkon a jak rychleji regenerovat?

13.03.2018

Jak zlepšit výkon při dlouhém závodě? Správnou hydratací!

08.02.2018

Rituály a pověry ve sportu

Zpět

Hledat

Kdo je na Outfanatic.com (3 635 lidí)

sj-lehke336x280.jpg

Banner