Vang Vieng: tři lezecké oblasti na severu Laosu
02.01.2015 |Lu | Lezení
Lu tráví letošní Vánoce cestováním po jihovýchodní Asii a posílá nám čerstvé zprávy o tom, jak si to tam užívá. Po lezení na vápencovém masivu Crazy Horse v severním Thajsku, o kterém psala tady, se přesunula do Laosu:
Po Chiang Mai jsme podnikli „krátký“ asi 15hodinový přesun minibusem, tuk tukem a „VIP“ busem do laoského města Vang Vieng (asi 3 hodiny severně od hlavního města Vientiane), kde jsme opět tušili nějaké ty lezecké možnosti. Tušení nás nezklamalo, naopak daleko předčilo naše očekávání.
Město Vang Vieng
V bibli cestovatelů se píše, že Vang Vieng je ospalé opilecké město, což se nám potvrdilo hned po příjezdu, kdy nás odchytil anglický provozovatel baru a nechtěl nás propustit bez několika free shotů. Dalo by se tak určitě strávit pár dní, naštěstí se nám podařilo utéct, ubytovat se v příjemných bungalovech Maylyn Place za řekou, půjčit si skútr a vydat se pátrat po místních lezeckých krásách. K jejich nalezení nám pomohly fotky z vyprodané fotokopie (?) Climbing in Laos, za kterou děkujeme lezcům z Aljašky.
Pha Daeng Mountain: převislá a vyhlídková
Pak už se ale můžete těšit jen na krásné, většinou převislé vápencové lezení. A protože sem agentury začátečníky tolik nevozí (lehkých cest tu není mnoho), tak to ani tolik neklouže. Navíc se můžete kochat výhledem na celé údolí a vzdálenou cementárnu.
Sleeping Wall: pro začínající a koupáníchtivé
Místo naopak zasvěcené začátečníkům se nazývá Sleeping Wall. Stěna z větší části v průrvě se ukrývá v lese u řeky asi 6 km z centra směrem na sever, kde po levé straně uvidíte odbočku na SCK Guesthouse. U něj zaparkujte skútr (pokud se vám nechce přejíždět bambusový most bez zábradlí) a vydejte se přes most na cestu krásně značenou igelitovými pytlíky na bambusových tyčích. Po zhruba 10 minutách dorazíte ke skále, kde potkáte další lezce a najdete příjemné zázemí na břehu řeky, které láká ke koupání (a pozorování turistů, kteří splouvají řeku na všem možném).
Pha Tang: pro náročnější
Nejdále od města najdete poslední a rozhodně největší oblast široko daleko. Zamířili jsme opět na sever a po asi 20 km jsme přijeli do vesnice Pha Tang. Tam jsme si u paní u cesty koupili něco zabaleného do bambusového listu, rýži a pár koblih a po dalších dvou kilometrech odbočili u patníku se 76 km do lesa dle instrukcí.
Zaparkovali jsme skútr u bambusového mostu (opět hrozivě vypadajícího), přešli jsme ho a skrze políčka pána, který si později přišel s anglicky psaným papírkem pro poplatek, jsme kličkovali k impozantní skále. Za celý den se nám podařilo navštívit všech šest sektorů, přelézt zhruba desetinu cest a musím ocenit práci německých i amerických prvolezců, kteří tu za posledních deset let udělali pořádný kus práce.
A my už vyrážíme na nějaký ten sightseeing a trekování do Luang Prabang a pak už směrem Vietnam...
---
Přečtěte si také další dva Lúciny lezecké články z jihovýchodní Asie: Chiang Mai: vánoční lezení v severním Thajsku a Lezení na ostrově Catba v severním Vietnamu.
‹ Zpět
Související zážitky
Související články
08.02.2018
Outdoorová móda ve městě vs. podpatky v horách
08.02.2018
27.09.2016
Jak zůstat fit a silný i při podzimních plískanicích?
Nejnovější články