Outdoorová sociální síť
pro všechny, kdo sportují v přírodě.

Zážitky

Doporučené

Hledám parťáka

Lidé

Kalendář akcí

Fotogalerie

Poradna

Články

Outdoor Jobs

Bazar

Kde sportovat

Lezení

Skály

Lezecké stěny a bouldery

Zimní lezení a drytooling

Voda a lodě

3D lukostřelba

Čtyřkolky

Paragliding

Běhání

Cyklistika

Horské kolo

BMX, FourX, Dirt a sjezd

Orientační sporty

Turistika a treking

Rybaření

In-line

Plavání

Plavání v přírodě

Plavání v bazénu

Extrémní závody

Triatlon

Běžkování

Lyže a snowboard

Bruslení

Další sporty

Více

Články

Outfanatic.com

Outfanatic tě propojí s dobrými lidmi
a zážitky tě dostanou častěji do přírody.

Outfanatic.com

Staňte se součástí komunity nadšenců
do sportu v přírodě, najděte si parťáky
a užijte si sportování naplno.

Články

Začněte den s Outfanatic.com

‹ Zpět

Jak se stavějí lezecké cesty? Musejí mít příběh

14.07.2014 |ms & OVP | Lezení

Být stavěčem lezeckých cest na stěně je často nevděčná role. Z pohledu lezců může za nevylezenou cestu většinou on: Krátcí nadávají, že je to pro dlouhé. Obliny moc kloužou a lišty jsou špatně natočené. Navíc v klíčovém místě byl ten stup vážně schovaný...

foto: Big-wall

Jak probíhá stavba a kolik stojí jedna cesta

Nejdříve je potřeba sundat starou cestu a chyty dobře očistit od magnézia a prachu. To se nejlépe udělá vapkou. Následně přijde nejdůležitější fáze, a to vlastní vymýšlení. Dobré cesty totiž mají svůj příběh, nějakou lezeckou pointu. Většinou ještě na zemi se rozloží chyty a je třeba vymyslet klíčová místa cesty, její charakter a obecně rozvrhnout, co kde bude. Dle názorů několika stavěčů aktuálně nejvíc frčí lišty.

foto: Lezecké centrum Smíchoff

Cesty na stěně je možné stavět z lana zavěšeného ze shora a jumarováním stoupat s kyblíkem chytů zavěšeným na sedáku. Tuto metodu dnes často nahrazuje stavění z výsuvné plošiny nebo lešení. Chyty se na stěnu přidělávají pomocí šroubů do buldoků, které jsou už na stěně připraveny. Některé chyty vyžadují vrut navíc, aby se netočily. Základní výbava je imbusový klíč a akuvrtačka.

Chyty jsou dnes vyráběné většinou z polyuretanu odlévaného do forem. Cena přes 1000 Kč za sadu 10 malých lišt, 1000–5000 Kč za zajímavou strukturu a 500–1000 Kč za oblinu nebo madlo dělá z každé cesty celkem drahou záležitost. A kolik jich na stěně musí být, abyste tam chodili? Na každé z největších pražských stěn, mezi které patří Big-wall, Smíchoff nebo Ruzyně, jich najdete kolem tří set.

foto: Big-wall
Stavění má své zásady

U stavění je třeba dodržet pár základních pravidel: Cesty se stavějí většinou vyvážené, obtížnost je tak podobná v celé délce. Každá preska by měla jít rozumně cvaknout, aby se nepřelézala. Obzvláště to platí u 2., tam je pád nejvíce nebezpečný. Chyty musejí být dobře dotaženy, aby se pod lezcem nepootočily. Zároveň ale stavěč musí dávat pozor na přetažení, to totiž může vést k prasknutí chytu.

Na pražských stěnách se nejvíc cest staví v obtížnosti mezi 6+ až 8-. Obtížnost cesty se nezvyšuje umístěním chytů dál od sebe, ale sekvencemi úseků s horšími chyty a místy, kde jsou potřeba obtížnější pohyby. Stavěč musí najít řešení, kde lezec trochu hledá, aby cesta nebyla jak žebřík. Zároveň se v cestě nesmí lezec ztrácet a nohy i ruce musejí vycházet do kroku a šáhu.

Tradicí, poctou stavěčovi a sladkou tečkou za jeho snažením je právo cestu na závěr oklasifikovat a pojmenovat.

---
Chybí ti parťák na lano? Zkus ho najít přes Hledám parťáka! S registrací to budeš mít ještě jednodušší.