Petr Pruner: „Můj sen? Jezdit na vysoké úrovni, a přitom to nehrotit“
Jak už jste mohli zaznamenat na našem facebooku, soutěž o jubilejního 300. fanouška vyhrál Petr Pruner - prostě Hvězdář. Těžko jsme si mohli přát povolanějšího outdooráka!
Hvězdář má za sebou velice úspěšnou sezonu: zvítězil na VIPrahlém bajkonuru, Rybákově slídilovi a v Horské orientační hře. Druhé místo si připsal na EPO Adidas Terrex Survivalu, Atlas adventure, Poněšickém survivalu a v Shocart MTBO lize. Na bednu se dostal také v závodě VIPrahlé duše a třetí místo mu patří i v průběžném hodnocení EPO orientačních běhů.
Proč ho baví outdoor? Jaké je jeho tajemství a jak se připravuje na závody? To vše si můžete přečíst v následujícím rozhovoru!
Proč tě ze všech sportů zlákaly právě ty outdoorové?
Outdoor je rozmanitý sport. Nejen, že zahrnuje obrovský počet disciplín, ale je vždy jiný, nezevšední a nestává se rutinou. Ze všeho nejvíc se mi na outdoorových závodech – survivalech – líbí prožité dobrodružství. Mám bezvadného parťáka, Petra O-peráka Dvořáka, a s ním je to pak dvakrát tak silný zážitek.
S outdoorem se pokaždé podívám do hezké přírody. Jsem prostě rád, že vypadnu o víkendu z Prahy.
Která z outdoorových disciplín je ti nejbližší?
Nejvíc jezdím MTBO typu Bike Adventure (marathonské MTBO). Jde o orienťák na kole podle turistické mapy. Ta je kvůli svému měřítku nedokonalá a mnohdy i s chybami – o to je to větší sranda. Nejraději ale jezdím survivaly (kde se moc neběhá), abych si užil všechny disciplíny: lezení, pádlování, OB apod.
Jakým způsobem se udržuješ v kondici?
Pravidelně chodím lézt na stěnu, běhám na tréninku oddílu v tělocvičně, jednou v týdnu se zúčastním nějakého krátkého závodu v Praze (např. EPO OB), snad každý víkend jedu nějaký delší závod. Hodně jezdím na kole, které mám jako dopravní prostředek. Když je hezky, vyjedu na kolo i v týdnu, abych měl každý týden na kole společně s víkendem najeto aspoň 160 km. Samozřejmě doma občas posiluju a protahuju se.
Pořád doufám, že se mi podaří fyzičku zlepšit, protože prostor tu je veliký :)
Co považuješ za svůj největší outdoorový úspěch?
Tím bude akademický titul v survivalu dvojic z roku 2010. Největší radost jsem ale měl z 2. místa na Adidas Terrex EPO Survivalu 2012, protože byl skvěle obsazený a podařilo se nám s Petrem porazit naše vzory. Mimo to mám na ten závod nejhezčí vzpomínky, protože to byl nejlépe vymyšlený a zorganizovaný závod, co jsem jel. Už se těším na další ročník.
Jaký je tvůj největší sportovní sen?
Sport až tak nežeru, abych si dával nějaké výkonnostní cíle. Závodím pro zábavu, takže můj cíl je, abych dokázal jezdit závody na vysoké úrovni a přitom to nehrotit: jezdit na pohodu.
Co ti v Praze, co se outdooru týče, chybí?
Chybí mi veřejně přístupná sportoviště. Myslím tím jednoduchý atletický ovál, kam bych si mohl, když mě napadne, přijít zaběhat.
A hlavně v Praze strašně moc chybí kvalitní cyklostezky. To, co je zde namalováno na silnicích, a jak špatně jsou značeny cyklotrasy, je neskutečné. Doopravdy kvalitních cyklostezek je v Praze jen pár, a nenavazují na sebe. Děsím se cyklopruhů pro bikery. Nevím, proč jsme hnaní mezi auta na silnici. Někdy je to vážně o život. To se musí zlepšit! Cyklopruhy musí být na chodníku, aby cyklisté byli chránění před auty.
Co se ti líbí na projektu Outdoor v Praze?
Líbí se mi především dvě věci: komplexita stránek – na Outdooru v Praze nechybí snad jediný závod nebo sportovní událost, kam si zajít – a pečlivost, s jakou jsou akce popsány. Dozvím se zde vše potřebné.
Foto: Archiv PP
