Kateřina Kudějová: „Spoustu závodů musíte pokazit, abyste jich mohli pár vyhrát“
Foto: Archiv Kateřiny Kudějové
Kateřina Kudějová je v současnosti jednou z nejúspěšnějších českých mladých kajakářek. Jak se připravuje, co jí vadí na zimě a co radí začínajícím vodákům? To si přečtěte v následujícím rozhovoru.
Na který svůj závod nejraději vzpomínáte a proč?
Takových závodů je víc, vzpomínám na všechny své mistrovské tituly. Například na MČR ve sjezdu. Sjezd není moje disciplína, mohla bych spočítat skoro na jedné ruce, kolikrát jsem na sjezďáku seděla. Ve svém posledním roce jako juniorka jsem ale stejně všechny soupeřky porazila!
Pak nezapomenu na to, když jsem hned po přechodu z juniorů vyhrála ME do 23 let v Liptovském Mikuláši. Tou dobou mě nikdo nebral jako soupeřku, ale já jim dala jasně najevo, že už mezi ně patřím.
A taky musím zmínit MS do 23 let v Americe, kde jsem vyhrála vůbec první pořádané MS do 23 let. Tohle prvenství už mi nikdo nesebere.
Kde v Praze trénujete a jak často?
Trénuju v Tróji, stejně jako Vavřinec Hradilek. A stejně jako jeho mě tam potkáte každý den, kromě neděle, to mám buď volno, nebo jsem na závodech.
Máte srovnání i s kajakářským zázemím v zahraničí. Co Praze v tomto směru chybí?
U nás nemáme dost vody. Myslím řeky s velkým spádem a spoustou vody. Máme kanály, které už všichni známe jako své boty a přiřadila bych je k těm lehčím. Ten dobrý, na Trnávce, se pouští málo. Samozřejmě máme nádherné přírodní tratě jako je Lipno a Špindl, jenže ty například letos pro nás netekly vůbec. Byl by potřeba nový moderní kanál jako je v Čunovu – ale kde vzít v Čechách Dunaj? Chceme-li udržet krok se zahraniční špičkou, musíme za vodou jezdit, a to je pak všechno o dost těžší. Jistě chápete, že voda mě neuživí, a tak musím zároveň chodit do školy.
Účast na olympiádě Vám nakonec nevyšla. Co k ní chybělo?
Asi hlavně to štěstí. Pak zkušenosti, až loni jsem dosáhla úrovně, kdy jsem se mohla měřit s českou špičkou. Vlastně vůbec poprvé jsem mířila v Česku na vítězství.
Blíží se zima. Jak vypadá Vaše zimní příprava?
Toto je období, které opravdu nemám ráda, začíná období dřiny. Posilovna, běžky, tělocvična a mrznutí na vodě. Hlavně se zimou přichází nestíhání ve škole. Zima je totiž taky období soustředění, během kterých jezdíme za teplem a kvalitní vodou. Vždyť co nenajezdíte v zimě, v létě nedoženete. A do toho škola. Uf.
Foto: Archiv Kateřiny Kudějové
Věnujete se kromě kajaku i dalším sportům?
Na vodě jsem jezdila už od předškolního věku, ale asi do 15 let jsem měla jako hlavní sport akvabely. Trénovali jsme dennodenně, takže skloubit víc sportů bylo dost těžké. Nakonec jsem si vybrala vodu, byla jsem totiž vcelku úspěšná, aniž bych tomu příliš dávala. Ačkoli se to nezdá, jsou akvabely dost silovým sportem. Navíc akvabely často končí v 17 letech a těžko se dostávají do zahraničí. Teď jezdím hlavně na kole, bruslích, chodím plavat, jezdím na běžkách, ráda běhám.
Čím se ráda odreagujete od fyzické námahy? Máte v Praze nějaké svoje oblíbené místo?
Vždycky se těším, až budu mít konečně volno, a to rozhodně nevyplňuju sportem. Spíš si lehnu s dobrým jídlem do postele k filmu. Jsem ráda, když mám konečně klid a nic nemusím. Ale líbí se mi na Divoké Šárce.
Jaké cíle si dáváte do příští sezóny?
Vždy je mým prvořadým cílem co nejlépe reprezentovat svou zemi a je mi ctí, že je mi to umožněno. Jinak si popravdě žádné cíle nedávám, to jen díky tomu, že se mě vždycky někdo zeptá. Letos jsem chtěla vyhrát MČR a jezdit na ČP se žlutým číslem, ale nepovedlo se mi to, tak snad příště. Samozřejmě chci dopadnout všude co nejlíp, ale nikdo není dokonalý. Myslím, že musíte spoustu závodů pokazit, aby jste jich mohli pár vyhrát.
Spousta příznivců outdoorových sportů začíná s kajakem až v pozdějším věku. Co byste jim poradila do jejich začátků?
Jezdit, jezdit a učit se mít vodu rád. Třeba se do ní jednou zamilujete jako já. Myslím, že věk nerozhoduje, není důležité vyhrávat, ale užívat si vody, je přece tak krásná... Získáte zde přátele a věřte, že kamarádi od vody jsou na celý život.
