Nepotřebují nohy, aby zanechali výraznou stopu
30.03.2014 |OVP | Cyklistika, Extrémní závody
„Nepotřebujeme nohy, abychom zanechali výraznou stopu!“ Tak zní hlavní myšlenka paracykling teamu Černí koně. Sdružení Černí koně se již po dobu šesti let zabývá myšlenkou začlenění osob s postižením do společnosti, jak se s oblibou říká, normálních lidí. Cestou sportu, konkrétně cyklistiky, se v tomto sdružení prolamují hranice mezi světem hendikepovaných a zdravých. Zde se nebere v potaz věk, míra postižení ani vizáž, cílem je pouze radost z pohybu a úspěchů osobního vítězství.
Příběh Tomáše Poucha, zakladatele a ředitele organizace
Ve 14 letech jsem měl pocit, že mi život leží u nohou, ale jednoho dne... Nic už nebylo takové. Po nehodě na motorce jsem přišel o nohu. Máma, v dobré víře zapojit mě do společnosti, mě přihlásila do svazu invalidů a nutila mě jezdit s nimi na zájezdy. Bohužel to neodhadla a já byl asi jediný, co neměl psychický handicap. Nechtěl jsem být zařazenej mezi mrzáky, nechtěl jsem být mrzák...Říká se, že čas vše zahojí, nevím, zda čas dokáže něco zahojit, ale umí otupit ostré hrany. Vybudoval jsem si kariéru v oblasti velkoobchodního prodeje květin. Bývalo dokonce i období, kdy si mě firmy předbíhaly, přeplácely mě a chtěly moje dovednosti. Dokázal jsem se zvednout ze dna a být ve svém oboru dobrý. Ale stále to nebylo ono.
Stále jsem za sebou táhnul svůj balvan. Chodím perfektně, nikdo nic nepozná, ale nedokážu si vzít kraťasy, a odhalit, že nemám nohu. Dvacet let jsem za sebou táhnul balvan, že nechci být ten mrzák.
Pak jsem začal jezdit na kole, později i závodit a jednoho dne jsem si řekl: Za co se stydíš? Za to že nemáš nohu? Za to že nejsi na kole nejrychlejší?
Přišel zvrat, oblékl jsem kraťasy, odhalil svou protézu a můj svět se začal měnit. Během jedné sezóny jsem byl téměř nejznámější biker, a to díky protéze. Začal jsem slýchat slova plná obdivu, respektu, a to vše díky svému handicapu. Najednou se má nevýhoda proměnila ve výhodu, a stačilo tak málo....
Byl jsem jediný závodník s handicapem, co se pravidelně účastnil závodů horských kol, lidé si chodili se mnou popovídat, byl jsem hvězdou, cyklistickou celebritou a má handicapovaná duše se zcela zahojila. Tehdy jsem si uvědomil, že když sport provozovaný společně se „zdravými“ vyléčil mou duši, může přeci léčit duše i ostatním, a tak vznikají Černí koně.
Jeden za všechny, všichni za Černé koně
Černí koně v současnosti léčí duše dalším 50 handicapovaným sportovcům, mezi kterými můžete potkat i paralympioniky:
David Drahoninský, Londýn, 2. místo Lukostřelba
Zdeňek Šafránek, Sochi, Czech sledge hockey team
Součástí teamu je také nespočet pomocníků a aktivních sportovců, kterým pomoc přináší uspokojení a radost. (Rozhovor s jednou z nich, Peggy Marvanovou, si můžete přečíst tady.)
Pokud byste si i vy chtěli vyzkoušet, jaké to je na kole bez nohou nebo co obnáší den na invalidním vozíku, pak na stránkách Černých koní máte příležitost zakoupit zážitek. Třeba se Vám, otevře svět nového myšlení a možností. Koupí navíc finančně podpoříte ty, kteří to potřebují.
Fotografie u článku: Archiv TP
‹ Zpět
Související zážitky
Související články
15.03.2018
Kde brát energii pro výkon a jak rychleji regenerovat?
13.03.2018
Jak zlepšit výkon při dlouhém závodě? Správnou hydratací!
08.02.2018
Jak na kolo v zimě: 2. díl – oblečení a doplňky
Nejnovější články