Jizerský člověk (ještě) žije!
01.03.2014 |OVP | Lezení
V sobotu s krásným datem 22. února se v Oldřichově v Hájích uskutečnil další ročník netradičního závodu v lezení s názvem Jizerský člověk 2014. Jednalo se o lezecký závod dvojic obohacený o kulturní část, kde měli soutěžící za úkol posilnit se rozumnou mírou alkoholu, při které byli ještě schopni bezpečně lézt. Tento závod každý rok probíhá v únoru, tudíž se předpokládá, že půjde o zimní závod. Letos nám sněhu nebylo dopřáno, a tak se jednalo, slovy pořadatelů, „o neregulérní podmínku“.
Jak to začalo?
Závod začínal mezi osmou až půl dvanáctou dopoledne, ale o nějakou přísnou prezenci rozhodně nešlo. Prostě jste přijeli a šli lézt. Lezecké bodování nebylo nijak náročné, obtížnost I za 1 bod, obtížnost II za 2 body, a tak pěkně dále až do téměř nemožných VIc za 8 bodů. Jizerská stupnice je podobně přísná jako hrubost zrn této horniny, a tak vylézt VIc je velký oříšek i pro zkušené lezce.
Ani bodování „kulturní“ části (jak byla nazvána pořadateli) nebylo těžké na pochopení. Pivo, víno, velký rum za 1 bod, „magický voko“ (zřejmě oblíbený nápoj původních organizátorů) za 3 body. Všechny tyto body bylo v sobě třeba udržet, protože jejich (z)vrácení bylo hodnoceno zápornými 5 body.
Pít se smělo i ve skalách, což mělo za následek lesk a jiskru v oku Jizerského člověka a někdy i zasloužený odpočinek, když bylo zrovna potřeba si na cestě za vítězstvím odpočinout. Během dne vám milý Jizerský člověk nabídne vše od na místě namíchaného grogu s plátky citrónu až po láhev kvalitní whisky za krásných 14 bodů.
Ostrá jizerská žula Vás nezklame i při těchto příliš příznivých podmínkách. Při přelézání několikáté cesty pochopíte, že Jizerský člověk zřejmě nemá bříška prstů z masa, ale nějakého vhodnějšího materiálu (osobně bych byla pro kevlar), jinak by těch cest nepřelezl 49 jako vítězná dvojice. O hřbetech ruky, které vkládáte do spár, ani nemluvě. V minulosti se údajně osvědčily pro tento typ lezení lyžařské rukavice omotané tejpovací páskou. Při letošním ročníku stačily obyčejné spárové rukavice.
Večerní závod
Závěr závodu byl oficiálně stanoven na 23. hodinu. Bylo již na každém lezeckém páru, jak si den rozdělí mezi lezeckou a „kulturní“ část, která neprobíhala nikde jinde než v oblíbené hospůdce (a zároveň základně závodu) Hausmanka známé jako „U Kozy“. Některé páry včas usoudily, že jejich síla ve skalách už dochází, ale byly i ti, kteří dlouho po setmění bloudili po skalách s čelovkami a přemýšleli, co by ještě šlo. Na každou věž bylo povoleno vylézt jen dvě cesty, a tak každý, kdo se méně vyznal, si oblíbené věže jako Oldříšek, Morčoun, Gorila, Koblížek, či Lysá skála vyčerpal a musel se ptát znalých, nebo nahlížet do průvodce.
U Kozy se „závodilo“ za doprovodu kytar a dobré nálady. Ti, kteří si přes den pospali, již s novou energií doháněli, co zanedbali. Objevili se i noví odpadlíci, kterým sice očistný mechanismus trochu zhoršil skóre, ale zase jistě zpříjemnil následující ráno.
K dvacetibodové bonifikaci za konzumaci partnerových zvratků ten večer nedošlo a to byl snad i další důkaz toho, že se jedná o amatérský závod a bodové výsledky nejsou tím nejdůležitějším, co si z opravdu intenzivního a příjemně prožitého dne odnést. Také bilance úrazů je poměrně příznivá vzhledem ke zkonzumovanému množství alkoholu. Navíc, jedna zlomená zánártní kůstka tentokrát ani s alkoholem nesouvisela. Můžeme si tedy oddychnout… Jizerský člověk žije dál….a těšit se na další ročník, tentokrát snad již s patřičnou sněhovou pokrývkou a řádně prokřehlými prsty.
Fotky v článku: OVP
‹ Zpět
Související zážitky
Související články
08.02.2018
Outdoorová móda ve městě vs. podpatky v horách
08.02.2018
27.09.2016
Jak zůstat fit a silný i při podzimních plískanicích?
Nejnovější články