Bruslení na Lipně v 8 stupních nad nulou
06.01.2014 |OVP | Bruslení
Starší z vás se možná ve škole učili nazpaměť rozlohu lipenské přehrady. Dnes je jiná doba, a tak všichni učitelé propagují spíš než biflování práci s informacemi. Jakou informaci byste tedy považovali za nejdůležitější ze čtvrtečního hlášení „Lipno je zamrzlé, ale tloušťka ledu kolem 10 cm není dostatečná pro bezpečné bruslení“? My, kteří jsme v listopadu četli rozhovor s bruslařem Radkem Mikulášem Koho těší mráz, ve kterém uvádí pěticentimetrovou tloušťku ledu jako víceméně bezpečnou (za předpokladu, že jste opatrní a že máte s sebou záchranné pomůcky), jsme měli jasno.
A jak je to tedy s tou bezpečností? Je pravda, že už pěticentimetrový led je schopný bezpečně unést člověka, ovšem za předpokladu, že leží na vodě. Pokud se v důsledku vrásnění ledu a podsouvání kry pod kru led ocitne ve vzduchu, je samozřejmě mnohem křehčí. Během delší doby, kdy se teploty pohybují nad nulou, led také měkne, takže může být nebezpečná i tlustá vrstva. Zkušení bruslaři poznají prý tloušťku a kvalitu ledu podle toho, jakým tónem zní, když se po něm jede na bruslích (komorním a prý zní led – neporušený a při trvalém mrazu – o tloušťce 7,8 cm). My nemáme ani absolutní hudební sluch, ani jsme si nevzali ladičku, a tak jsme se sluchem řídili jen v případě, že jsme se sjeli moc blízko sebe a led pod námi začal praskat. V ostatních případech jsme se prostě koukali pod nohy a doufali, že si včas všimneme pukliny nebo konce ledu. V místech velkých napršených louží to bylo obtížnější a samozřejmě ne absolutně spolehlivé.
Příčné pukliny, které se na Lipně objevují pokaždé, jsme cestou „tam“ (rozuměj do hospody na smažák) bojácně obcházeli po břehu, cestou „zpět“, když už jsme se trochu otrkali, jsme je někteří stejně bojácně, jiní odvážně až lehkovážně přejížděli (i na jednu namočenou brusli došlo).
Na možnost proboření jsme byli připraveni a to nejen psychicky. Měli jsme totiž takzvané ledové bodce zavěšené kolem krku (a v batohu lano pro případnou asistenci při záchnaně), s pomocí nichž se dá z díry v ledu vylézt mnohem snadněji, než když rukavicemi beznadějně plácáte po kluzkém ledu, a samozřejmě kompletní náhradní oblečení v nepromokavém obalu. Podívejte se na video pod článkem, jak sebezáchrana s pomocí bodců vypadá, a vězte, že ve Švédsku, kde jsou bruslařské výlety běžnou zimní kratochvílí, se vylézání z díry v ledu učí na základní škole. Kdo z vás nesnášel tělocvikáře tak jako já, buďte rádi, že vás aspoň tohohle ušetřili.
Přes tento týden se mají teploty u Lipna pohybovat nad nulou, od příštího víkendu ale Noři slibují mrazy, máme se tedy ještě na co těšit! Moje babička ráda vzpomíná, jak jezdívala ze Štěchovic do Prahy do školy ledoborcem, já doufám, že se letos v Praze dočkáme aspoň zamrzlého Džbánu nebo hostivařského přístavu.
Za moudra o zvuku ledu děkujeme knížce Na bruslích Českou republikou (Dokořán 2005), za páteční večerní report o aktuálním stavu, který nám ulehčil rozhodnutí, zda se na Lipno vypravit, Stodolům na bruslařském webu.
Fotky v článku: OVP.
‹ Zpět
Související zážitky
Související články
11.12.2015
01.01.2015
Všem Outfanaticům přejeme to nejlepší do nového roku!
12.12.2014
Nejnovější články