Flyboarding – adrenalinové štěně, které štěká ale nekouše

Stále se nepřestávám udivovat nad tím, co všechno lidi nevymyslí. Zvláště jde-li o nový způsob jak si pořádně rozbít hubu. Dnes se těmto způsobům také říká adrenalinové sporty. Mezi ně určitě patří i flyboard, který světu představil jeho vynálezce Francouz Franky Zapata v roce 2011. Takže se jedná o poměrně mladý sport, ale o to oblíbenější.


Určitě už jste na internetu viděli spoustu videí této hračky, takže jen v rychlosti nahlédneme na to, jak funguje. Jedná se o desku, na níž jsou dvě vodní trysky, do kterých je hnána voda z vodního skútru. Tuhle desku si přivážete na nohy a trysky vás pak zvednou nad hladinu. Veškerá síla skútru je hnaná do flyboardu, takže jde vlastně jen o plovák s motorem, který je tažený hadicí vedoucí k prknu.
 

Lehčí než se zdá

Když jsem dostal možnost vyzkoušet si flyboard, tak jsem dost váhal, jestli ji využiju. Přeci jen 15 kil za čtvrt hodiny mi přijde dost. Navíc jsem také hodně pochyboval, že za tu dobu se na flyboardu něco naučím, takže jsem se bál, že to budou vyhozené peníze. Troufám si říct, že mam dobré zkušenosti s různými adrenalinovými sporty a nemám problém si nové rychle osvojit. U flyboardu mě odrazovala nezkrotitelná síla 100 hektopascalů, která vás vykoupe líp než automyčka. Čekal jsem, že budu rád, když se zvednu alespoň deset čísel nad hladinu. Naštěstí tomu tak nebylo.


Během 15 minut jsme dostali základní instruktáž, kdy jsme se dozvěděli, že to je všechno jen o práci v kotnících a přenášení váhy mezi špičkami a patami.  Hned se ptám, proč to nemá i ty trysky na ruce, co jsem viděl ve videu. Instruktor mi hned vysvětluje, že to byl vývojový omyl, který byl spíše na škodu než k užitku, takže se používal jen první rok a od té doby se na to každý ptá. První borci už šli na věc. Nevěřil jsem svým očím, když se týpek, během minuty vznesl metr nad vodu a celkem solidně to ustál.

ZÁŽITEK: Indoboard: Najdi rovnováhu a posil tak vnitřní svalstvo

Po chvíli došla řada i na mě. Plný dojmů z pozorování předchozích jízd se hned pouštím na věc. Tlačím prkno pod sebe a už cítím sílu trysek. „Hlavně nepokrčovat nohy, hlavně nepokrčovat nohy“ říkám si v duchu a už se odlepuji od hladiny. Jedna vteřina, dvě vteřiny a už jsem zase ve vodě. Nevadí, jdeme na druhý pokus. Ten už trval o něco déle a za chvíli jsem už získal jistotu. Ten správný čas vyzkoušet, co to umí.

Skákej jako delfín

Začal jsem se tedy snažit o různé zatáčení a kličkování. Flyboard mě celkem poslouchá a tak ukazuji instruktorovi, ať mi to pořádně okotlí, že chci výš. Mé přání bylo rázem splněno a já už byl v docela slušné výšce. Z vody se to těžko odhaduje, ale řekněme, že zhruba 3 m. Zase si zkouším s prknem pohrát, když se dopouštím nějaké chybky, jsem odhozen hezky placáčkem na záda. Rána to byla pořádná, ale mám jen 15 minut, takže rychle zpátky do sedla.

PŘEČTĚTE SI: Na kajaku poslepu

Jen tak si lítat už mě nebaví, takže jdu zkoušet delfínové skoky. Instrukce jsou jasné, alespoň z 1,5 m zalomit šipku do hloubky, ve vodě se pak zaklonit a šup, zpátky nahoru. Do skoku se chvíli odhodlávám, ale jdu na to. Cítím, jak se začínám bořit do vody, tak se zakláním a už zas letím vzduchem, rychle to lámu zpátky do vody a znova. Cítím, jak mi instruktor přidává plyn a já letím ještě výš. To je paráda. Nemůžu se toho nabažit.


Abych to ale nějak uzavřel. Flyboarding je super zábava, ale bohužel nepatří mezi ty nejlevnější, takže jestli nemáš skútr a 40 tisíc eur navíc, tak si každý víkend nezalítáš. Nicméně i vyzkoušení stojí rozhodně za to. Kdybych nebyl tak skeptický a čekal, že to půjde tak snadno, tak si před letem na internetu nakoukám víc videí, aby mohl vyzkoušet nějaké tríčky. Velkou výhodu při první jízdě na flayboardu mají prkýnkáři všeho druhu od snowboardistů přes skateboardisty po wakeboardisty. Dobrou průpravou jsou také různá balanční cvičení. Takže pokud nemáte o víkendu co podniknout vyražte si zalétat.

A tady se pokochejte borci, co to opravdu umí: