Na kajaku poslepu
28.07.2016 |Kuba Vondrášek | Voda a lodě
Když jsem nedávno shlédl video, kde se Pat Keller pouští do sjíždění dost divokých peřejí se zavázanýma očima, uvědomil jsem si, že je to další zajímavý způsob tréninku. Poslepu se totiž mnohem lépe musíte sžít s řekou a naučíte se víc vnímat své okolí ostatními smysly. Vnímat ovšem musíte i své tělo a naslouchat tomu, co vám říká. Jenže to běžně přes hluchotu očí neslyšíte.
Je vědecky dokázáno, že při sportu zaznamenáváte své okolí všemi smysly. Když například ucpete sjezdovému lyžařovi uši, jeho čas se zhorší v řádech sekund a to je hodně. Proto je při sportu důležité trénovat i zdánlivě nevýznamné smysly. Velkým přínosem je to především pro rozvoj rovnováhy a také propriorecepce. Což je smysl, který vás informuje o poloze a pohybu vašeho těla.
Není to ovšem jen o tréninku a sportovních výkonech. Mnohem lépe totiž poznáte i sami sebe a získáte nové zážitky a pocity z vám dobře známe aktivity. Po sundání šátku se tak možná budete dívat na pádlování v trochu jiném světle.
Já jsem si pro slepou jízdu vybral opravený kanál v Českém Vrbném, který je díky plastovým překážkám poměrně bezpečný, ale i dostatečně obtížný. Cestu navíc ztěžuje i to, že se kanál různě kroutí. Přeci jen to není úplná sranda, a tak si domlouvám případnou záchranu na břehu i na vodě.
V hlavě si utvářím obraz
V bazénku nad kanálem si nasazuji šátek přes oči a jdu se do toho pustit. Kanál mám docela dobře najetý, takže jsem se snažil v hlavě utvářet obraz toho, kde se právě nacházím. Cítím, jak si mě kanál začíná natahovat a už to pěkně sviští. První dvě vlnky zvládám v pohodě, ale ze břehu na mě musí být veselý pohled. Teď mě čeká levotočivá zatáčka, a pak se to zas rozjede.
Cítím, jak přepadávám přes překážku do vracáku a po sluchu se snažím rozeznat, kde je hlavní proud. Dva záběry a už to zase jede. Moje představa, kde se právě nacházím, se úplně rozplynula, takže se nechávám jen unášet proudem. Pak přišla další velká vlna a já cítím, že sedím ve vracáku. Na chvíli tedy vykukuji z pod šátku, abych co nejlépe najel do hlavního proudu.
Zase dávám šátek přes oči. Dva záběry, náklon a už jedu dál. Cítím, že jsem v hlavním proudu, tak se snažím loď i trochu usměrňovat, aby jela rovně. Slyším, že se blížím k největšímu válci v kanálu. Poslepu si ovšem nedokážu načasovat správný záběr, abych ho prostřelil, takže se rozhoduji, že se jím nechám chytit a pak to vytáhnu na pádle.
A je to tady válec si mě drží bokem. Voda se mnou dost hází, což je výhoda, protože mám aspoň dobrou představu o tom, kde se nacházím a co to dělá s lodí. Pádlem se vykláním pro odtékající vodu a snažím se vytáhnout. Cítím, že mi válec začíná žrát špičku a tak víc zabírám a už jsem z toho venku.
Teď už jen pár posledních vlnek a jsem dole. V posledním vracáku si sundávám šátek a snažím se zpracovat své pocity. Popravdě to bylo snazší, než jsem čekal. Poslepu mi kanál přišel mnohem klidnější než normálně. Když jsem se pak ptal kamarádů, kudy jsem jel, tak říkali, že mě to dost protahovalo přes vracáky a rozhraní, takže jsem některé věci nevědomky objel. Inu, jak se říká, loď umí jezdit dobře, takže když se jí do toho nebudeme plést, ona si nějak poradí.
Každopádně je to skvělý zážitek, který vám přinese úplně nové pocity z pádlování.
Zkušenějším kajakářům to vřele doporučuji, ale nezapomeňte, že bezpečnost musí být na prvním místě.
‹ Zpět
Související zážitky
Související články
08.02.2018
21.12.2017
Dopřejte tělu odpočinek – fyzický i psychický – naučte se relaxovat
04.10.2016
Jak přečíst stupnici obtížnosti WW
Nejnovější články
‹ Zpět
Poslední inzeráty
› Parťák
› Surfskate v Praze
› parťačka na sportovní aktivitu
› Spolulezkyni
› Kolo Praha -> Brno
