Silvretta: Třídenní dobrodružství v Ratischských Alpách
01.03.2016 |Liskamm | Lezení, Turistika a treking, Expedice
Na pomezí Rakouska a Švýcarska (větší část) se rozkládá masiv, jehož rozloha je 900km2. A tady jsme chtěli strávit prodloužený víkend, jehož náplní rozhodně nemělo být ležení na kavalci, ale zdolávání 3tisícových vrcholů masivu Silvretta. Postupně jsme měli v plánu zdolat vrcholy: Dreilander Spitze (3 197 m n. m.), Silvrettahorn (3 244 m n. m.) a Gross Piz Buin (3 312 m n. m.).
Celé toto 3–4denní dobrodružství začalo čtvrtečním ranním přejezdem z Čech k jezeru Silvretta-Stausee, kde stojí horský hotel i s velkým parkovištěm a slouží jako nástupní bod všem, kdo míří do této části Alp. Auto necháváme na parkovišti a pokračujeme pěšky k horské chatě Weisbadenerhutte v nadmořské výšce 2 443 m. Ta nám bude v následujících 3 dnech domovem a výstupním bodem pro všechny výstupy na vrcholky.
Pátek: Dreilander Spitze (3 197 m n. m.)
První námi plánovaný vrchol není nikterak náročný, spíš na aklimatizování, sžití se s kopcem a prostředím. Takže není nutné nijak extra brzo vstávat. Z chaty odcházíme okolo 7. hod ranní. Zdejší trasy jsou velmi dobře značené, takže ztratit je může jen opravdový blb a po necelé hodince chůze stojíme u ledovce. Dalším mezi-cílem dne bylo sedlo Ochsenscharte. Odtud pak po dalších 2 hod jsme bez větších problémů stanuli na vrcholu. Zpáteční cesta na chatu nebyla ničím výjimečná a už po 13. hod jsme si mohli vychutnávat první pěnivý mok a debatovat o tom, co nás bude čekat nazítří. Jisté bylo, že takhle easy to nebude…
K PŘEČTENÍ: To nejlepší a nejnáročnější u Ga-Pa: ferrata Jubilaumgrat z Aplspitze an Zugspitze
Sobota: Silvrettahorn (3 244 m n. m.)
Čeká nás vyšší kopec, takže víc chůze, delší ledovec i skála, proto není čas na hrdinství a vstáváme v 5 ráno. Ledovec začíná těsně za sedlem pod Grune Kuppe a od něho vede příjemný traverz pod séráky, kterým se nastoupá do asi 2 900 m. Tady je zapotřebí neminout odbočku doprava k vlastnímu Silvrettahornu (rovně cesta vede ke Gross Piz Buin, který byl plánován na další den). Začínající hřeben Sivrettahornu po ledovci obcházíme a nastupujeme do něj„zezadu“. Posledních asi 200 výškových metrů je lehké lezení skálou, a tak jsme si mohli užívat brzkého vrcholového oběda s parádním rozhledem. „Domů“ jsme se loudavým tempem dostali asi po 15. hod.
Neděle: Gross Piz Buin (3 312 m n. m.)
Plán dne byl od začátku jasný, dovršit tento super víkend zdoláním i Gross Piz Buinu Vstaváčka opět kolem 5. ranní a celí natěšení se soukáme do mundúrů. Jenže když vykoukneme ven, je jasné, že počasí má úplně jiný názor než my. Mlha, vítr jako prase a déšť se sněhem. A je jasné, že tu končíme. A že můžeme děkovat horám, že nám dovolily užít si dva parádní výlety. Na cestu domů jsme si dali ještě pořádnou baštu (výborně tady na té chatě totiž vaří) a zamířili směr Česká kotlina…
Tip: Všechny zmíněné vrcholy jsou ledovcové s finálním průstupem nejištěnou skálou. Silvrettahorn má několik úseků opravdu vzdušných. Takže odolnost proti závratím a zkušenost s chůzí ve skále je nezbytností.
Ťapáním z kopce do kopce po ledu sněhu a skále zdar.
Liskamm
P. S.: Pokud to hory a počasí dovolí, letos bych na Silvrettu znovu rád vyrazil, a to i s několika OutFanatiky navštívím a něco snad Piz Buina pokoříme.
‹ Zpět
Související zážitky
Související články
15.03.2018
Kde brát energii pro výkon a jak rychleji regenerovat?
13.03.2018
Jak zlepšit výkon při dlouhém závodě? Správnou hydratací!
08.02.2018
Outdoorová móda ve městě vs. podpatky v horách
Nejnovější články