Patagonian Expedition Race – Co nás čeká?

18.02.2016 |Palonc | Extrémní závody, Expedice

V podtitulu organizátoři o závodě prohlašují, že se jedná o „poslední divoký závod“. Nevím, jestli je poslední (i když, jak to tak vypadá, tak ano) ale divoký rozhodně je. A to po všech stránkách, i když to nebylo asi původně zamýšleno. Tenhle závod odstartoval v úterý 16. 2. 2016 místního času (pro středoevropany už skoro ve středu) a Česko v něm má svého zástupce – Palonce...
 

Základem každého závodu je trasa, tady 612 km v divočině. Respekt budí především více než 200 km treku, což v těchto podmínkách znamená něco kolem 100 hod. Dále tu máme jednou dlouhou 270km etapu na kole v protivětru, jednu ani ne poloviční a trochu toho pádlování ve fjordech.
 

Většinu z nich půjdeme nějakou hustou podmáčenou krajinou, avšak tento rok se několikrát dostaneme do hor, kde nás čeká sníh, na poslední etapě půjdeme i přes ledovec. Dělat nějaké odhady je dost těžké – můžeme tam být 6 dní, 8, ale i 10. Jisté je, že to bude pořádná výprava do divočiny, protože nás v principu čekají 4 dlouhé etapy, každá minimálně na 30 hod, pravděpodobně však déle.
 

---

K TÉMATU: Rozhovor s Polncem: Vše musí být v rovnováze

---

 
Po úvodních 34 km běhu po pobřeží nás čeká pořádná kláda v podobě 272 km na kole v silném protivětru – naprostá rovina, není se kde schovat, tahle etapa se může hodně protáhnout. Hlavně nás nesmí zlomit. Pak následuje nejdelší trek v závodě (76 km), přes močály i přes hory a tam můžeme klidně strávit 40 hod. Po přejezdu na kole (110 km) přes Puerto Natales nás čeká ještě jedno dlouhé trekové kolečko přerušené několika krátkými pádlovacími etapami a pokud tam budeme ve špatnou dobu tak i čekačkou v podobě „dark zone“ (v noci se nesmí pádlovat na moři). Takhle to vypadá stručně a stručné to je, ale je to dlouhý jak týden.
 

Náš tým a ostatní týmy

 
V týmu jsou se mou dva Finové, Juha Lehtonen a Riitta Siltanen a Kanaďan Ken Batten. Jde vidět, že všichni máme dost zkušeností, každý trochu jiné a tím se právě tým doplňuje. Ken je výborný pádlista, Juha cyklista, na mě bude navigace a Riitta závodila snad všude. Všichni čtyři jsme se setkali až tady v Punta Arenas, ale vypadá to, že to šlape, každý ví co je potřeba a proč jsme tady.
 

---

K PŘEČTENÍ: Kouzelné tipy a triky na předjíždění na běžkách

---

 
Z dalších týmů jsou tady pětinásobní vítězové britští GODZone, pak silní Japonci i američtí Yogaslackers. Dál je tady pro mě spousta neznámých týmů. Sebevědomím nešetří všechny tři armádní týmy (polský, chilský i britský), tak uvidíme, jestli si se závodem poradí, nebo zase shoří jak papír, jak je u armádních týmů zvykem (výjimkou z tohoto pravidla jsou Švédové, kde však pod hlavičkou armády závodní skuteční závodníci.)
 

GPS Tacking – bude

 
A to je vlastně všechno co o GPS trackingu víme. Potáhneme s sebou nějaký „cihly“ s názvem InReach. Prý zvládají i facebooky, twittery a tydlety internety, ale to nám zůstane utajeno. Co bychom taky psali? „Už půl dne jdeme močálem/lesem, už 250 km jedeme proti větru. Na kontrolu dorazíme zítra.“? Tohle bude zřejmé i z toho trackingu. Ovšem nevíme, kolik týmů je dostane, jestli všichni nebo jen někteří, kdy je dostanem a vůbec. Celkově nám jsou tyhle cihly utajeny, protože je nikdo nikdy neviděl. Prý už jsou v Chile.
 

Věci se průběžně mění, naštěstí ne tak rychle jak zdejší počasí, k tomu pár nesmyslných pravidel jako z počátků Tour de France, ale s tím si musíme nějak poradit. Myslím, že o překvapení nebude nouze. Za pár hod sedneme do autobusu, tam strávíme noc a v úterý ráno v 8 hod se do toho vydáme. V cestě nám bude stát příliv, vítr, spalující patagonské slunce, 600km trasa a časem se přidá určitě i únava. Dopředu nás požene odhodlání, radost ze závodu a později snad i blížící se cíl.
 
Aktuální průběh závodu můžete sledovat zde.

Foto: Andrea Nogová
                                                                                                                                       

Diskuze (0) ‹ Zpět