Ježdění ve skupině na divoké vodě
01.12.2015 |Kuba Vondrášek | Voda a lodě
Členům ve skupině musíte důvěřovat a musíte vědět, jaké mají schopnosti. Často totiž dochází k situacím, kdy jeden rozhoduje za celou skupinu. Ten tak musí správně vyhodnotit, zda si mají ostatní jít peřej prohlídnout či jet na oči. Musí jim také lajnu dobře vysvětlit a být si svým rozhodnutím jistý. V tuto chvíli je to totiž on, kdo má tak trochu v rukou váš život.
Zlatá pravidla pro jízdu ve skupině
Skupinová taktika je různá a závisí na mnoha proměnných, jako je velikost skupiny, charakter sjížděné řeky či zkušenosti jednotlivých členů. Shrňme ale několik základních pravidel, které ve skupině využijete za každé situace. Všichni členové musí umět základní signály pro neverbální komunikaci u hučící peřeje. Signály jednotlivých skupin se mohou lišit. U skupiny, která se nezná je důležité si tyto signály domluvit ještě předtím, než nasednete na vodu, potom už totiž nebude čas „ptát se kdo je kdo”. O tom jak takové signály mohou vypadat, jsme psali zde.
Dalším zlatým pravidlem je oční kontakt. Tím samozřejmě nemyslím zamilované pohledy do očí jak u romantické večeře, ale to že vždy musíme vidět ostatní členy skupiny a nikdy nikdo nesmí zůstat sám!!! To zajistíte různými způsoby, ke kterým se ještě dostaneme. V neposlední řadě by také všichni měli umět zacházet s házečkou pro případnou pomoc ostatním členům skupiny.
Ve třech nebo v deseti?
Velikost skupiny je asi nejdůležitějším faktorem pro volbu skupinové taktiky. Nejmenší skupina by měla být alespoň o třech lodích. Záměrně říkám lodí, protože když se ti vysypou dva lidi na deblovce, tak už toho sám moc nezmůžeš.
U velkých skupin si pádleři stanoví své pozice. Nejlepší samozřejmě jede první a vybírá lajnu všem ostatním. Nejslabšího člena skupiny si ovšem nedává přímo za sebe, jako by tomu bylo třeba v horách, ale až tak na čtvrté místo aby ho v případě potřeby měl kdo lovit. Poslední jede opět někdo zdatnější, za kterého by se neměl nikdo dostat. Když tento pádler dojede, víme, že jsme všichni a nemusíme se počítat jak ve školce. Pozice mezi prvním a posledním jezdcem si můžete stanovit, ale neměly by být úplně závazné. Stres z hlídání své pozice může totiž vést ke zbytečným chybám.
U větší skupiny si každý člen hlídá parťáka za sebou a v případě, že ho nevidí, dává pokyn ostatním před sebou, aby zastavili a počkali na zbytek skupiny. Dvakrát tak často by se měl přes ramenou ohlížet předposlední člen skupiny, aby poslední nezůstal sám, což je velmi nepříjemné.
Úplně odlišná je taktika malých skupin o třech až čtyřech lodích. V takovéto skupině máte neustále na očích všechny ostatní pádlery. Ani pořadí není důležité a skupina se míchá podle potřeby. První například zastaví v posledním vracáku a prohlídne peřej. Signály pak ukáže ostatním, kudy mají jet a poskytne záchranu. Druhý v pořadí se tak stává prvním a poskytne záchranu zespodu. Jízda v takovéto malé skupině je velmi dynamická a opravdu zábavná. Navíc v malé skupině ušetříte hodně času a stihnete tak více řek za den. V takovéto skupině však musí být všichni schopní dobře přečíst vodu a posoudit zda ostatní mohou jet nebo ne.
Silný bigwater nebo strmý creek?
Na velkých řekách je výhodnější větší skupina, která jede blízko u sebe, ale zase na sebe nesmíte být úplně nalepení. Vždy si musíte držet rozestup pro bezpečné zastavení. To ovšem není tak snadné. Velké pulzující vlny si s vámi hrají jak s hadrovou panenkou. Ani nestihnete mrknout okem a už svého parťáka nevidíte, protože vás vlna přesadila na druhý břeh. Proto je důležité číst vodu hodně dopředu a snažit se předvídat. Na takovéto vodě totiž nemáte žádný čas na rozmyšlenou.
Prudký alpský creek je zase super hřiště pro malou skupinku. Koryto bývá velmi zablokované a nepřehledné, takže se voda čte až na poslední chvíli. Na druhou stranu zde máte hodně vracáků, ve kterých si můžete zastavit a prohlédnout si co vás čeká. O co je ale vracáků víc o to jsou menší a většinou se do nich vejde sotva jedna loď. Proto se na těchto potocích jezdí takzvaně z vracáku do vracáku. První pádler zastaví ve vracáku a ostatní zastaví ve vracácích nad ním. Ve chvíli kdy první uvolní vracák druhý se přesouvá do tohoto vracáku a třetí do vracáku druhého.
Pokud je vaše skupina příliš velká, je dobré ji na takovéto potoky rozdělit do několika menších skupinek. Neznamená to ale, že jsou tyto skupinky úplně samostatnou jednotkou. Spolupracují totiž i mezi sebou. V případě, že první skupina narazí na problematickou peřej, počká tady na druhou skupinu a pro úsporu času jim vysvětlí co a jak. Pokud chcete uspořit ještě více času, počká tu jen jeden člen první skupiny, který pak bude pokračovat s druhou skupinou.
V neposlední řadě by si také vodáci ve skupině měli rozumět. Vodáctví totiž není jen o sjíždění řek, ale i o pobytu na břehu či jízdě ve stísněné dodávce, a pokud si s ostatními zrovna nesednete, bude pro vás celý výlet utrpením, takže si neužijete ani pádlování.
‹ Zpět
Související zážitky
Související články
08.02.2018
21.12.2017
Dopřejte tělu odpočinek – fyzický i psychický – naučte se relaxovat
04.10.2016
Jak přečíst stupnici obtížnosti WW
Nejnovější články