Rio Botičo: „Hlavně dejte bacha, ať vám do lodě neskočí potkan.“
30.10.2015 |Šárka | Voda a lodě
No fujtajks, pomyslela jsem si, když se s námi větou o potkanovi loučil Ferdinand, který Botič už jel a letos se uvolil hodit nás autem na start k Hostivařské přehradě a pak ho nechat zaparkované u cíle pod Vyšehradem. Ani historky o potkanech a informace o tom, co všechno se do Botiče splachuje, ani seznam bacilů a breberek, které v Botiči žijí, nás ale před projížďkou na lodi mezi paneláky neodradil. Cvakli jsme si slivovici jako desinfekci a vyrazili od silnice dolů k vodě, kde už na nás čekala vypůjčená gumová pálava.
Rio Botičo, foto: Jitka Hermanová
Stačilo na sebe navlíknout neopreny, přikurtovat moje berle k lodi, aby neuplavaly a vyrazit. Už v prvních meandrech mezi stromy hostivařského lesíka jsme potkali několik vyklopených posádek a i my jsme chvílemi měli co dělat, ovšem rozhodnutí vyrazit ještě před koncem výkladu trati (který stejně nebyl ani trochu slyšet) můžeme všem, kteří mají trasu nastudovanou, doporučit: když jsme objeli těch pár cvakavců, jeli jsme celou cestu prakticky sami.
Nevím, co by tomu řekl můj fyzioterapeut, ani co by se stalo s mojí stále ještě nemotornou nohou, kdybychom se cvakli, ale jízda na gumáku se mi zdála jako ideální rehabilitace polámané kyčle: pádlování zvětšuje rozsah pohybu stehna nahoru k tělu a vyvažování pohybem boků taky leccos posiluje.
Jezy se nepřenáší! Pokud máte správnou loď...
Gumová kánoe byla ideální volbou nejen díky svým terapeutickým vlastnostem, ale taky proto, že při sjíždění jezů se při dopadu čumáku na hladinu zlomila a tedy nezabořila a nenabrala tak moc vody. Proto jsme si mohli troufnout i na nejvyšší botičský jez, třímetrovou Marcelu.
Po několika kratších tunelech v Michli a u Grébovky je závěrečnou lahůdkou splutí 750m tunelu pod Vyšehradem, čímž Botič ústí do Vltavy. Voda v něm teče dost rychle, podle propozic je v něm i hlučný betonový stupeň, kterého si ve skutečnosti ale skoro nevšimnete. Pokud se v tunelu nevzpříčí strom (což byste se měli dozvědět na té neslyšitelné rozpravě před startem), dá se projet pohodlně. A potkany jsme vůbec nepotkali.
ČTĚTE TAKÉ: Prahou přes tři jezy: Hupy, vlny, květáky a drama s lodí na silnici
Zato jsme potkali Palonce, jak ve Vltavě trénuje na kajaku. Moje odpověď na jeho otázku, jaké mám zdravotní vyhlídky (totiž že ze mě asi bude cyklista) ho náramně rozesmála. Zřejmě má stále v paměti moje mátožné cyklistické výkony třeba v Číně.
Výjezd z tunelu pod Vyšehradem, foto: Jitka Hermanová
‹ Zpět
Související zážitky
Související články
08.02.2018
21.12.2017
Dopřejte tělu odpočinek – fyzický i psychický – naučte se relaxovat
04.10.2016
Jak přečíst stupnici obtížnosti WW
Nejnovější články
‹ Zpět
Poslední inzeráty
› Surfskate v Praze
› parťačka na sportovní aktivitu
› Spolulezkyni
› Kolo Praha -> Brno
› sebeobrana
