AR jsem si chtěla zkusit, abych si mohla říct, že už nikdy
Rozhovor s Radkou Brožkovou - orientační běžkyní a závodnicí AR
10.09.2013 |OVP | Orientační sporty, Extrémní závody
Foto: Jan Zemaník
„Někdo nám řekl, že máme náskok jen 15 minut, a tak jsme dali Radce mapu, pak se mi zatmělo a probral jsem se až v cíli,“ prohlásil Pavel Štryncl na adresu své týmové kolegyně Radky Brožkové v cíli CZARu. V tu chvíli měli za sebou 52 hodin nonstop outdoorového závodu, který stylem start–cíl vyhráli. Tahle slova přesně vystihují, jak cenění bývají orientační běžci v týmech extrémních outdoorových závodů. Navíc Radka je pro svůj tým posilou nejen jako navigátor. Jestli ji kluci během jejich úspěšných výkonů na AR v zahraničí (o kteréch si můžete přečíst na Radčině blogu) vůbec někdy musejí táhnout na gumě, jsme se jí neptali, zajímal nás totiž víc její postupný přechod od orienťáku (Radčina dlouholetá reprezentační kariéra vyvrcholila zatím ziskem bronzové medaile na mistrovství světa v roce 2008), k vícedenním outdoorovým závodům, pro které je potřeba jak správná navigace, tak trocha masochismu. Foto: Petr Kadeřávek Foto: Michal Peitz Foto: David Chaloupský
Jak se stalo, že jsi od orientačního běhu zběhla k adventure racingu?
Může za to dovolená v Nepálu, kdy na treku kamarád zjistil, že toho docela hodně vydržím, a ukecal mě na první závod roku 2010. Hodně jsem se toho bála, ale chtěla jsem si to jednou zkusit, abych si mohla říct, že tohle už v životě ne. Jenže ono to nebylo tak špatný a chtěla jsem jet další závody, jen mi chvíli trvalo, než jsem se zvládla rozloučit s vrcholovým orienťákem.
Ze začátku byl orienťák na prvním místě, příprava byla čistě na OB a před AR jsem přidala jen trochu kola a bruslí. AR závod mě pak odrovnal tak na měsíc, než jsem se vrátila na nějakou slušnou běžeckou úroveň. Sloučit se dají jenom podzimní AR závody, když už je po orienťácké sezoně. Ale přiznávám, že lákadlu AR závodů se nedalo odolat, tak jsem si je někdy zajela i v ne příliš vhodném období tréninkové přípravy na OB, a na výsledcích to bylo znát. S prací je to jak kdy, podle toho, kde jsem zrovna na stáži. Rekord je příchod z práce v 11 večer a pak hodinový trénink.
Jak se liší sportovní výkon podávaný při orienťáku od AR?
Je to velký rozdíl. V orienťáku je to o maximálním nasazení a koncentraci na poměrně krátkou dobu, ve výkonu hrají roli sekundy a minuty. Při závodě je člověk maximálně koncentrovaný na mapu a nic jiného neřeší, doběhne do cíle a má hotovo. Krásné jsou momenty, kdy ti to běží samo a jenom si ťukáš ty kontroly, to je pak radost. Při AR je naopak hodně času nad spoustou věcí přemýšlet… Jde o to nepropadat myšlenkám, že už nemůžu, jestli to vydržím a tak. Zase je super, že se nějaké minutky neřeší a vše se dá řešit bez většího stresu. Při AR mám nejradši západ a východ slunce, když se pohybuješ krajinou vlastními silami a okolo jen ti 3 podobně postižení blázni.
Dobrá otázka. Jak při kterém závodě, ale zejména při dlouhých trekách nebo během 2. noci bez spánku si to říkám poměrně často. A jak jsem zjistila, nejsem sama. Jenom jsme nepřišli na to, čím to, že to vždycky poměrně rychle přejde a hned po dojezdu do cíle začneme uvažovat, kam příště.
Během velké části své kariéry orientační běžkyně jsi trénovala v Praze. Kde přesně? Poskytuje Praha pro vrcholový orienťák a pro AR dostatečné možnosti? Jak si Praha stojí ve srovnání s Hradcem Králové, kde žiješ a trénuješ teď?
Vzhledem k tomu, že jsem hodně času trávila ve škole a učením, tak jsem preferovala vybíhat z domu a pak byla nejdostupnější Hvězda a Ladronka. Na běžecké tréninky v pohodě, ale mapu a kopce jsem trénovala hlavně o víkendech mimo Prahu a na soustředěních. V Praze je určitě spousta možností kde trénovat OB i na AR, ale zabere to hodně času, než se tam člověk dopraví. V tomhle je Hradec mnohem výhodnější, včetně velké výhody dlouhých cyklostezek na inliny, možnosti pádlování na Orlici a spousty orienťáckých map v blízkém okolí.
To asi ne. Po nástupu do práce vidím, že už se nemůžu věnovat orienťáku v takové míře, aby to stačilo na dobrý výkon ve světové konkurenci. Zaměřit trénink jenom na orienťák a pak objíždět mistrovství ČR a snažit se tam sbírat medaile mě nějak neláká. Orienťák je fajn sport, ale po 20 letech cítím, že potřebuju změnu. Trénink na AR mi přináší mnohem větší pestrost a i tělo ho lépe toleruje než jenom to běhání. Zatím mě AR závody hodně baví, orienťák si čas od času taky ráda zaběhnu a co bude dál, se uvidí.
‹ Zpět
Související zážitky
Související články
13.03.2018
Jak zlepšit výkon při dlouhém závodě? Správnou hydratací!
21.12.2017
Dopřejte tělu odpočinek – fyzický i psychický – naučte se relaxovat
22.01.2017
Nenápadné riziko zimy – omrzliny: Jak vznikají a co s nimi?
Nejnovější články
‹ Zpět
Poslední inzeráty
› Parťák
› Surfskate v Praze
› parťačka na sportovní aktivitu
› Spolulezkyni
› Kolo Praha -> Brno
