Proč se neučit eskymovat?

16.07.2015 |Kuba Vondrášek | Voda a lodě

Spousta lidí za mnou chodí, že se chtějí naučit jezdit na kajaku a ptají se mě, jestli je prý naučím ten eskymácký obrat. No a já jim na to odpovídám, že jestli se opravdu chtějí naučit jezdit na kajaku, tak je eskymáka nenaučím. Těm co se neurazí a neodejdou, vysvětlím proč.

Kajakářův záložní padák

 
Na tohle stanovisko jsem přišel jak z vlastní zkušenosti s pádlováním, tak z učení dětí. Většina lidí si totiž myslí, že nejlepší kajakáři musí hlavně umět dobře eskymovat, ale opak je pravdou. Ti nejlepší z nejlepších totiž eskymují úplně minimálně, a to z jednoho prostého důvodu. Eskymák je až tou poslední šancí na záchranu. Přirovnal bych to asi k záložnímu padáku. Ten padáčkáři také používají jen v případě, že už není žádná jiná možnost.


A je to až ta poslední možnost? Každá vteřinka s hlavou pod vodou je nebezpečná. Nikdy totiž nevíte, kterej šutr si s vámi bude chtít dát polibek. Ani samotný akt eskymování není úplně bezpečný. Při nesprávném provedení hrozí vykloubení ramene nebo jiná ošklivá poranění. Navíc eskymováním ztrácíte spoustu času, takže už neudržíte tu správnou lajnu a jste proudem nahnáni přesně tam, kam jste nechtěli jet. Takový eskymák nad hranou vodopádu sice dodá videu dramatičnost, ale na místě natáčeného pádlera byste určitě nechtěli být.

Nejdřív pádlovat, potom eskymovat

 
Teď si asi říkáte: „Pořád lepší záložní padák, než se rozmáznout na placku.“ Proč tedy odmítám učit začátečníky eskymovat? Mám pro to hned dva pádné důvody. Jak už jsem psal, při eskymování se můžete snadno zranit a nezkušený začátečník, který ještě nemá pořádný cit pro vodu, se zraní snáz než zkušený kajakář. Ale tím hlavním důvodem je nadměrné používání eskymáka.

---

K TÉMATU: Na kajaku lehce a bezpečně: naučte se správně pádlovat

---

Začátečník, který umí eskymáka, ho použije víckrát než by ten, co ho neumí, vyplaval. V okamžiku, kdy se dostane do bodu, ve kterém hrozí převržení, jednoduše rezignuje a začne se připravovat na zvedání. Složí si pádlo k lodi, předkloní se a čeká, kdy už bude hlavou pod vodou, aby mohl vyeskymovat. Oproti tomu neeskymující začátečník udělá maximum pro to, aby zůstal hlavou nad hladinou. Místo přípravy na eskymování tak provede jednoduché vylehnutí a může pokračovat dál v jízdě.
 

Možná si říkáte, že by to udělal jen hlupák, ale troufám si říci, že u 90 % eskymujících začátečníků se to opravdu děje. Při pádlování na divoké vodě je totiž každá vteřinka drahá a naše hlava si to dobře uvědomuje. Snaží se předvídat, co se bude dít, dříve než se to stane a připravením těla na eskymování se nám snaží ušetřit drahocenné vteřinky, ale v případě eskymování to nemusí být zrovna ku prospěchu.
 
Začátečníci by se také neměli bát, si občas při tréninku zaplavat. Při pádlování na kanále je to poměrně bezpečné a člověk se tak alespoň naučí jak se v takové situaci chovat. Pokud se kajakář nebojí, je jeho jízda mnohem uvolněnější a troufne si i na zdánlivě složité přejezdy. A jak se mezi vodáky říká: „Kdo neplave, jezdí pod své možnosti.“ Řeč je samozřejmě o tréninku. Při jízdě na řece se snažte plavání co nejvíce vyhnout.


Ale i s plaváním se to nesmí přehánět. Může totiž nastat stejná situace jako při eskymování. Začátečník si pro maximální urychlení strhne šprajdu ještě nad vodou i v případě, že by to šlo ještě zachránit. Sám jsem jednou, ještě jako vodáckej pulec, dojel peřej se strženou šprajdou, protože mě v půlce chytnul váleček, kterej mě málem překlopil a já už se tak připravoval na katapultáž, ale z ničeho nic mě zase pustil a já musel pádlovat dál.
 
Takovou pořádnou krysou taky pobavíte kamarády na břehu, a jestli u sebe budou mít kameru, tak pobavíte i nekonečný svět internetu, jako například tito borci.



Foto: VK Slavia Hradec Králové

Diskuze (0) ‹ Zpět