Take Africa! vol 1: cesta a první seznámení
17.07.2015 |Karina Bílková | Lezení
I když zdlouhavé, ale bez zásadních událostí bylo naše cestování z Prahy do jihoafrického Cape Town. Mezipřistání v Istanbulu a čekání na další spoj nám umožnilo krátkou prohlídku tohoto světového města (Grand Bazar a tamní dvě nejznámější mešity). Takhle procházka byla na dalších x hodin posledním pohybem, který jsme měli možnost udělat, a tak jsme si ho museli řádně vychutnat. Čeká nás totiž x hod sezení v letadla, trochu opruz, no ale což. My se těšíme do JAR.
Překvapení a nemilé hned na začátek
Už doma jsme si objednali auto z půjčovny a tak si ho jdeme na letišti vyzvednout. Ale jaké bylo překvapení, když nám bylo řečeno, že záloha, kterou jsme zaplatili už před třemi měsíci, není záloha za auto, ale poplatek za zprostředkování služby. Takže zaplatíme 5 600 R (jeden rand jsou asi 2 Kč) a k tomu 4 800 R jako zálohu za jedno auto pro tři (je nás 6) a vyrážíme směr Rocklands.
Cesta je ze začátku plná všudypřítomných černochů, kteří volně přecházejí dálnice, nabízejí u semaforů banány a další drobné zboží. Podél silnice se to hemží odpadky a na okraji města jsou slumy. Všude se vznáší divná mlha a smrad. Jak se ale vzdalujeme od Cape Town a míříme směrem na sever po silnici N7, tak smogu ubývá a obloha se projasňuje a za chvilku už nás obklopuje krásná krajina. Protože je tady teď zima, tak se brzy stmívá a tak už v šest hodin je tma jak v pytli. Do kempu dorazíme po osmé hodině, vyzvedneme si klíče od baráčku a před desátou máme vybaleno a dáváme si první pivo na uvítanou. Jsme všichni strašně unavení z cesty, která dohromady trvala 34 hod, tak zaleháme do spacáků a jdeme spát.
Zima ale teplo
Ráno nás budí sluníčko a v devět se vysoukáme ze spacáků. Po snídani z místních ovesných vloček s ovocem se pomalu balíme do skal. Cestou ještě zaplatíme permit za lezení (750 R/měsíc), protože všechny lezecké oblasti jsou součástí národních parků. Ve dvanáct jsme v oblasti Close Plateau jako na koni. Rozlézáme se a zjišťujeme, že místní písek je hodně hrubozrnný a za takového tepla nám za chvíli na prstech nezůstane žádná kůže.
Takže měníme pole působnosti a přesouváme o kousek výš do stinného Arch Valley, kde se potkáváme se Slováky. Ti dokonce obývají sousední chatku v našem kempu. Brati zo Slovenska nám pomáhají se zorientovat a lezeme společně. Do baráčku se vracíme spokojení. Rocklands nabízí krásné silové lezení, které mi trochu připomíná švýcarské Chironico a baví nás svým materiálem i obtížností.
K TÉMATU: Černá skála u Řevnic
Druhý den vyrážíme do oblasti 8 days rain, do které navzdory názvu celý den strašně smaží sluníčko. Lezení je oproti prvnímu dnu trochu líné, a potom co odpoledne usneme na slunci, to zabalíme dřív. Navíc potřebujeme nakoupit a obchod ve 30 km vzdáleném městečku Clamwilliam zavírá v sedm večer. Trochu jsme se obávali, že tu nepotkáme „normální“ zápaďáckej obchod, ale kde se vzal, tu se vzal Interspar.
Sortiment stejný, jiné ceny
V obchodě najdeme asi všechno, co je možné koupit u nás, akorát za trochu rozdílné ceny. Nejpříjemněji nás překvapí nízká cena masa (270 R za 1,5 kg svíčkové) a ovoce (banány, avokáda, pomeranče), naopak některé suroviny jako máslo nebo oříšky jsou dražší než u nás.
Menu dnešní večeře je jasné – grilované maso. A protože Kuba má narozeniny, začínáme dortem (koupeným) a výborným místním vínem. Přidávají se i Slováci a příjemný večer se tak trochu protáhne. Však to zase tak neva, když na druhý den kromě ranního běhání plánujeme rest day jak má být…
‹ Zpět
Související zážitky
Související články
08.02.2018
Outdoorová móda ve městě vs. podpatky v horách
08.02.2018
27.09.2016
Jak zůstat fit a silný i při podzimních plískanicích?
Nejnovější články