REGISTROVAT

Outfanatic.com

Outfanatic tě propojí s dobrými lidmi
a zážitky tě dostanou častěji do přírody.

Outfanatic.com

Staňte se součástí komunity nadšenců
do sportu v přírodě, najděte si parťáky
a užijte si sportování naplno.

Začněte den s Outfanatic.com
Zpět

Rozhovor s Hankou Ebertovou, která na cyklistických ultramaratonech soupeří s chlapy

02.07.2013 |OVP | Cyklistika, Extrémní závody

Foto: Petr Janouš

Hana Ebertová je cyklistka specializující se na ultramaratony. Jako vůbec první žena na světě a jako první Čech ujela extrémní RACE AROUND AUSTRIA, který měří 2220 km a jede se nonstop, Hanka jej jela šest a půl dne. V rozhovoru komentuje ženské problémy spojené s dlouhými cyklistickými závody takto: „Že nemůžeme jít za jízdy na malou, až takový hendikep není. Že ale většinou dochází k totálnímu rozedření do krve důležitých partií k čůrání, to už problém je a velký.“ Hanka musela ze zdravotních důvodů (nijak nesouvisejících s problémem uvedeným výše) závodění na čas přerušit, nicméně díky zlepšujícímu se stavu plánuje návrat do závodního sedla už na příští rok.
 
Foto: Petr Janouš

Foto: Petr Janouš

Jak ses dostala k cyklistice a proč u tebe zvítězila ta silniční?
 
K cyklistice jsem se dostala po několika operacích kyčlí, které jsem prodělala po poměrně těžkém onemocnění v dětství. Jinými slovy, cyklistika pro mne byla zpočátku rehabilitací a stejně jako každý jiný jsem měla tehdy problém ujet třeba i 30 km. Protože silniční cyklistika je základním kamenem v tréninku pro všechny druhy cyklistiky, věnovala jsem se nejvíc právě jí. Kromě toho v době, kdy jsem začínala, tedy v roce 1994, bylo jakékoli jiné kolo než silniční dost utopií a raritou.

Věnovala nebo věnuješ se také jiným sportům?
 
Mým prvním závodním sportem byl stolní tenis, který jsem začala závodně hrát teprve v 15 letech právě kvůli již zmiňovaným zdravotním problémům. Nakonec se mi podařilo si několikrát zahrát na mistrovství republiky a v týmové soutěži jsem se dostala až do nejvyšší české soutěže Extraligy.
 
Foto: Petr Janouš

Foto: Petr Janouš

Jaká je tvoje nejoblíbenější tréninková trasa v okolí Prahy?
 
Moje oblíbená trasa je objemový trénink asi 150 km: Braník – Zbraslav – Davle – Štěchovice – Hradišťko – Třebsín – Krňany – Maskovice – Netvořice – Všetice – Borovka – Neveklov – Tisem – Benešov – Soběhrdy – Kozmice – Ostředek – Sázava – Stříbrná Skalice – Jevany – Vyžlovka – Mukařov – Říčany – Uhříněves – Braník.

Jaký nejdelší cyklistický závod jsi kdy na kole jela a co považuješ za vrchol své kariéry?
 
Nejdelším závodem, který jsem absolvovala a který je asi v tento okamžik i nejobtížnějším na světě, je závod okolo Rakouska. RACE AROUND AUSTRIA měří 2220 km, jede se nonstop a převýšení na trati je 28 000 m. Tento závod jsem ujela jako vůbec první žena na světě a jako úplně první Čech. Absolvovala jsem ho za 159 h 54 min nonstop jízdy. Společně s tímto závodem je asi mým největším životním úspěchem světový rekord v jízdě na 24 h – 784,743 km (jsem jediným českým držitelem světového rekordu v této disciplíně). A asi jako poslední top výsledek si považuji vítězství v závodě DOS RAS Extreme ve Slovinsku 1200 km s 14 000m převýšení v roce 2010, kdy se mi podařilo porazit i tehdejší světovou jedničku a přebrat jí její místo.

Foto: Petr Janouš

Foto: Petr Janouš

Co a jak často při závodech jíš?
 
Výživa na ultramaratonu je alchymií každého závodníka a každý si ji tají. Obecně lze říci, že čím delší závod, tím „normálnější“ jídlo a méně tyčinek a gelů. Co se týče pití, tak je to až na extrémní teplotní situace docela jednoduché. Tělo umí při zátěži vstřebat dlohodobě maximálně 0,7 l/h a tolik se snažím vypít.

Co se ti při závodech honí hlavou?
 
To je opravdu různé. Vše se odvíjí od situace v závodě, od doby jízdy, vyčerpání či denní doby. Co se týče ultramaratonu, platí to samé jako v každém jiném vrcholovém sportu, alespoň zpočátku. Čili maximální soustředěni na výkon a na techniku jízdy. S nastupující únavou a hlavně spánkovým deficitem dochází k obrovským zvratům nálady a pocitů od absolutní euforie po totální pesimismus. Pak se naplno projevuje kvalita týmu a sehranost se závodníkem. Tým musí závodníka co nejlépe znát, vědět, co na něj platí fyzicky, ale především psychicky. Závodník je na týmu od druhé noci totálně závislý a podpora od týmu je klíčová pro konečný úspěch.

Foto: Petr Janouš

Foto: Petr Janouš

Dokážeš odhadnout, kolik jsi za svou kariéru ojezdila kol a kolik jsi měla pádů? Který z nich byl nejvážnější?
 
U kol je to docela jednoduché, protože kolo na ultramaraton se velice těžko vylaďuje, co se týče vlastností, zůstane mi tedy obvykle dlouho. Každé kolo mám pojmenované po svých kočkách či významných osobách, které mne v životě zásadně ovlivnily. V současné době mám dvě závodní silniční kola – Mikeše a Kubu – a bajka Karla. Před těmito top koly jsem měla 8 silniček, z nichž většina „zemřela“ po pádech při závodech. Případně jsem si po pořízení lepšího kola starší nechala jako zimáka.
Pádů jsem samozřejmě měla více, dají se rozdělit na pády v závodech a na „sestřelení“ automobilem při tréninku. Daleko vážnější kupodivu byly pády při závodech a to především dva z nich. Oba skončily v nemocnici a oba otřesy mozku. Kupodivu nikdy jsem neměla vážné zlomeniny a to ani třeba klíční kosti. Tady je třeba říci, že mi život vždy zachránila přilba a asi i kopa štěstí. Jeden z pádů byl v rychlosti více než 60 km/h a doslova jsem byla katapultována z kola a dala salto. Vážné nehody v silničním provozu jsem měla dvě, z nichž jedna také skončila převozem v houkačce do nemocnice. Ale opět šlo jenom o zhmožděniny, naraženiny a otřes mozku.
 
Foto: Petr Janouš

Foto: Petr Janouš

Jakou výhody či nevýhody mají při cyklistických ultramaratonech ženy oproti mužům?
 
Začnu asi tím, co je výhoda: ženy mají daleko lepší vytrvalostní předpoklady dané fyziologií a čím delší je závod, tím víc se mužům vyrovnávají. V závodě, který trvá několik dní a nocí už je to znát. Obrovskou nevýhodou je ale samozřejmě daleko menší silová vybavenost, což je hendikep, který se projeví především v začátcích závodu, tedy zhruba na prvních 500 kilometrech. Dalším hendikepem, který já považuji za dost důležitý, je anatomie toho, na čem se sedí. Že nemůžeme jít za jízdy na malou, až takový hendikep není, že ale většinou dochází k totálnímu rozedření do krve důležitých partií k čůrání, to už problém je a velký. Ke konci závodu je obvykle obrovská statečnost si vůbec na malou dojít a ty bolesti bych nepřála ani největšímu nepříteli. U mužů toto nehrozí, a pokud závod nedokončí z těchto důvodů, je vždy na vině jejich chyba a špatná příprava či neumění po této stránce.

Loni ses s kolem vydala do Himaláje vystoupat do nejvyššího sedla přístupného automobily – Khardung La ve výšce 5380 m. n. m. Čím pro tebe byla cesta výjimečná?

Cesta do Indie byla vykoupením a to hlavně psychickým po třech letech zdravotních problémů a operací. Hledala jsem nějaký další extrém, který jsem při závodění na kole zatím nezažila. A volba byla jasná: dostat se na kole do nejvyššího sjízdného sedla na světě. A že je právě v Indii, dalo celé cestě punc velké exotiky a napínavosti. Indie je zemí nádherných velehor Himálají a obrovských kontrastů, co se týče „normálního“ života. Musím říci, že tolik odpadků, špíny a doslova bordelu se totiž nikde jinde na světě nevidí. Mne během cesty provázely poměrně silné zažívací problémy a poslední týden i vysoké teploty, a tak o dramatičnost nebyla nouze. Na mém webu lze najít bohatou galerii a reportáž.

Foto: archiv HE

Foto: archiv HE

Chystáš se na nějaké další podobně symbolické cesty – co bys říkala například cestě kolem světa na kole?

Jsem hodně soutěživý člověk a expediční cyklistika, kam by se taková cesta kolem světa dala zařadit, mne vůbec neláká. Potřebuji před sebou mít nějaký top cíl či něco nej. Naopak se postupně umoudřují zdravotní problémy a příští rok bych se chtěla vrátit k ultrazávodění! A to samozřejmě závodem DOS RAS Extreme ve Slovinsku, kde mám plno přátel, kteří mi hodně fandí.

Zpět




Komentáře

Zatím tu není žádný komentář.

Související zážitky

Horolezecký festival Český ráj 2017

Horolezecký festival Český ráj 2017

Zámek Hrubá skála a Lázně Sedmihorky

100

%

100

%

Související články

27.09.2016

Jak zůstat fit a silný i při podzimních plískanicích?

13.09.2016

42km biking z Trutnova do pevnosti Josefov v Jaroměři

11.09.2016

Trať Wenger Czech Adventure Race stihli vítězové za 50 hodin

Zpět

Banner