REGISTROVAT

Outfanatic.com

Outfanatic tě propojí s dobrými lidmi
a zážitky tě dostanou častěji do přírody.

Outfanatic.com

Staňte se součástí komunity nadšenců
do sportu v přírodě, najděte si parťáky
a užijte si sportování naplno.

Začněte den s Outfanatic.com
Zpět

Vegetariánství a vrcholový sport: Rozhovor s Honzou Trávníčkem

18.06.2014 |lt | Lezení, Turistika a treking

S Horolezcem Honzou Trávníčkem by se dalo mluvit o spoustě věcí. Vzhledem k tomu, kolik silných sportovců se v poslední době hrdě hlásí k vegetariánství, rozhodla jsem se s ním probrat, jak je možné nejíst maso, lézt na osmitisícovky a přežít.

Honza si z široké škály různých deviací od všežravosti vybral klasické vegetariánství obohacené o prvky makrobiotiky. Pro zajímavost zmíním ještě pár dobrých sportovců, kteří se k různým formám odpírání živočišné stravy hlásí.



Alex Honnold, kalifornský lezec známý pro těžká a těžko představitelná sóla v Yosemitech i jinde ve světě. Na svém facebookovém profilu nedávno zveřejnil status: „Těžko uvěřit, že už je to rok a půl, co jsem naposledy jedl maso. A pořád se cítím silný jako býk. Teda kdyby býci byli silní zrovna v lezení.“

Scott Jurek, americký ultramaratonec, vegan a propagátor environmentálně uvědomělého stravování. Dočíst se o něm můžete v běžecké bibli Born to Run.

Martina Navrátilová, hvězda světového tenisu. Vyhrála 18 grandslamových titulů ve dvouhře a 31 ve čtyřhře, drží rekord v počtu získaných titulů. Vegetariánkou byla po většinu své kariéry.

 

Honzo, jaká byla tvá prvotní motivace přestat jíst maso?

Maso jsem přestal jíst v sedmnácti. Tehdy jsem byl mladej pankáč, což znamená, že mě k tomu vedly hlavně důvody etické. Ale zvažoval jsem i zdravotní aspekt celé věci, takže má motivace je kombinovaná. Přemýšlel jsem, proč vlastně jíst maso, když nemám pocit, že bych ho potřeboval. A tyhle důvody asi časem převážily. Ne že by ty etické přestaly existovat, ale otázky energetické výhodnosti různých typů stravy a jejich dopadu na zdraví mě zajímají hodně.

Je to už dvacet let a teprve před pár lety jsem do svého jídelníčku vrátil ryby jako jediné maso, které si občas dám. Došlo k tomu na Novém Zélandu, kde jsem měl pocit, že se jinak snad ani nenajím.

Kdesi u Dachsteinu

Kdesi u Dachsteinu

Jak se tvá dietní metoda jmenuje a co ji definuje?

Je to vegetariánství a potraviny si vybírám tak, aby mi prospívaly. Dá se říct, že je to vegetariánství s prvky makrobiotiky.* V poslední době mě v otázkách zdravé stravy inspiruje Ivan Rybařík, který mi pomáhá vybrat si správné jídlo s sebou do hor. Sám byl profesionální cyklista, na makrobiotiku se dal potom, co ho v kariéře začaly brzdit zdravotní problémy. A jídlem je opravdu vyřešil.

Nejsem úplně striktní makrobiotik, spíš se snažím jíst tak, abych doplnil energii správně. A tak, aby to ladilo s tréninkem. Nedodržuju ale všechny zásady za každou cenu. Mám toho dost zcestováno a na klasickým výletě typu tři měsíce někde s batohem nelze být striktní. Někde jsem s tím trošku bojoval, třeba na cestě po zemi do Indie přes Írán a Pákistán. Když přijdeš k místním do vesnice a oni ti udělají to nejlepší, co mají, tak je nechceš urazit. Prostě odstraníš maso a sníš, co ti bylo nabídnuto. Nejsem tak ortodoxní, abych někoho urážel.

Ukázka vegetariánské snídaně vítězů: rýžová kaše s červenou řepou a obilnými slady

Jak moc vegetariánství komplikuje balení na cesty a průběh expedice? Je to komplikace výhradně pro tebe, nebo i pro ostatní?

Když jedeš na osmitisícovku, tak toho dost zařídí agentura – obstará permity, domluví nosiče do základního tábora a zajistí i kuchaře, kteří tam vaří. My si určujeme jídelníček, ale kuchaři vaří pořád trochu podle sebe.

No a jídlo na kopci si balím a připravuju sám. S pomocí Ivana, který ví, co by se mohlo hodit – speciální polévky a tak dále. Nicméně nad sedm tisíc si ve třech lidech s klukama nebudeme vařit každej sám. A nemyslím, že by se mnou chtěli dělat velký kompromisy. Prostě se bude nějak vařit a já se s tím musím poprat. Nahoru se ale stejně maso moc nenosí – jestli si tam kluci vezmou kus špeku a ten posléze přidají do svojí porce, tak to pro mě nepředstavuje problém. Já tentokrát možná budu mít navíc sušené ryby.

Z čeho získáváš bílkoviny? A nechybí ti občas důvěrně známé chutě nezdravých věcí z minulosti?

Stačí mi rostlinné bílkoviny. Tofu, seitan, robi, luštěniny… A chutě se postupně změní – zvykneš si a začneš mít chuť na něco jinýho. Já jsem dřív jedl docela dost sladkých věcí. A teď si je dám taky, ale v mnohem menší míře – musím ujet sto padesát kilometrů na kole, abych měl vážně chuť. Chutě změníš, tělo na to přistoupí.

Tvoje chuť odpovídá tomu, co sis naplánoval…

Řekl bych, že jo. I když takový plány se samozřejmě dají změnit – není to pevně daný.

Veganství jsi nezvažoval? Myslíš, že by i to bylo v horách možné?

Nezvažoval. Byť si nemyslím, že by to nešlo. Ale příprava by byla ještě o dost náročnější, vaření komplikovanější.

Co soudíš o nejnovějším trendu – raw alias syrové stravě?

Pro každýho má smysl něco jinýho. Já nikoho nebudu zatracovat za jeho stravovací metody. Sám bych do toho nešel, protože by mě příprava stála příliš času a úsilí. Už to, co dělám já, je komplikace. I když dneska existuje spousta vegetariánských restaurací a informace jsou taky podstatně dostupnější. V časech svých vegetariánských začátků jsem se často musel spokojit se smaženým sýrem, to by se mi znovu nechtělo.

Zkusme z legrace obrat o 180 stupňů. Co soudíš o paleodietě?**

Moje volba by to nebyla, ale pokud pro někoho funguje, pak je jeho věc, zda se pro ni rozhodne. Co se nedotýká mě osobně, je věc těch, kdo si to vyberou. V tomhle ohledu je dobré být liberální. Mimoto i taková dieta je něčí rozhodnutí a zájem – přijde mi to lepší než zůstat bez názoru a jen tak si plynout, žít stereotypem a o ničem neuvažovat.

Já se těším třeba na to, že na podzim budu mít sérii přednášek ve školách. Chystám se tam zmínit i vegetariánství – nechci nikoho k ničemu nutit, ale přijde mi dobré ukázat, že lze podávat slušné sportovní výkony a mít podobně umírněný jídelníček bez masa. Podle mě je fajn, když o tom někdo bude přemýšlet a je zcela na něm, jak si to přebere. To stačí.

A konečně – jak řešíš stravu během tréninku a po něm?

Během delších cyklojízd mám s sebou pastu z japonské meruňky umeboshi, abych neměl křeče. A jím ji i po tréninku, abych rychle zregeneroval. Dobrá fakt není, ale přesto… Dokonce i Radek Jaroš, kterej je k podobným věcem skeptickej, jí dal šanci.

A k objemu a načasování – já poslouchám tělo a jím, když mám hlad. Vzhledem k tomu, že sportuju, to je bez problémů. Co může být problém, jsou pivka – ty kdyby se mi podařilo odbourat…

Díky za rozhovor!


Honza Trávníček, plzeňský cestovatel a horolezec, příležitostný atlet, cyklista a běžec na lyžích. Živil se také jako geodet, učitel a organizátor sportovních a kulturních akcí (pracoval i jako manažer hudební skupiny Znouzectnost). V Himálaji stanul na vrcholech Gasherbrum I (2009), Manaslu (2011), Annapurna (2012) a na letošek plánuje výstup na K2. Ani na expedicích si neodepře kouření dýmky. Hlásí se k vegetariánství.

Foto: Archiv JT

V rozhovoru Honza zmiňoval svého výživového poradce Ivana Rybaříka. Více o jeho práci najdete na www.cistysport.cz.

* Makrobiotická strava klade důraz na ovoce a zeleninu, luštěniny a obiloviny. Zakazuje průmyslově zpracované potraviny, výrazně omezuje živočišné produkty a zapovídá přejídání.

** Paleodieta je založená na zvýšeném příjmu živočišných bílkovin a tuků, a to na úkor cukrů a škrobů, které tvoří základ běžné stravy. Bílkoviny jsou náročné na trávení a jen těžko se z nich tloustne, někteří zastánci tvrdí, že jim žádoucím způsobem upravila zažívání a že je odkazem našich pravěkých předků, takže je vlastně přirozená.

---
Další zajímavé rozhovory najdete v tady.

S dalšími lidmi, kteří rádi sportují venku, se můžete propojit přes registraci na Outdooru v Praze (a žádný strach, jsme síť pro všechny, nejen pro Pražáky).

Zpět




Komentáře

19.06.2014 13:28| Jarda

Jakožto zarytý masožrout jsem si rozhovor moc rád přečetl! Právě to "nevadí mi, když si posléze přidají špek do svojí porce" je ten největší problém při společném vaření. My masožrouti se nechceme omezovat a dávat si špeky až nakonec, ale hned na začátku, aby to jídlo pořádně ochutil. Prostě mít třeba při výletech v horách ve vařící skupince vegetariána je podle mé zkušenosti vždycky boj. Trávo promiň, fandim ti, ale vařit bych s tebou nechtěl.

Re: Jarda

24.06.2014 01:38| honza trava

ahoj,diky za fandovstvi
jde o to, ze ja taky nikoho omezovat nechci a ani to nedelam, je to vzdy na domluve se spoluvaricema:-) a ver, ze to i na K2 s Radkem Jarosem a Miskou bude OK - ja nejsem zadnej radikal, abych maso obchazel velkym obloukem - takze pokud v 7 tis. mne kluci prehasujou a daji do polivky bujon, tak to asi sezeru, pokud nebude jina moznost (jako, ze urcite bude :-)) - proste si uvedomuji, ze ja jsem jinej :-) - neco jsem malo sepsal i tady o jidle na K2:
http://honzatrava.cz/news/index/detail/id/19

20.06.2014 11:23| Jana

Díky za fajn rozhovor! Jenom malé upřesnění pro autora článku: makrobiotika skutečně klade důraz na obiloviny, zeleninu a luštěniny. Naopak ovoce se konzumuje jen příležitostně, svátečně.

13.12.2014 16:02| Ivana P.

Expedice K2 už byla ( v červenci 2014 ). Byla úspěšná.

Související články

27.09.2016

Jak zůstat fit a silný i při podzimních plískanicích?

16.08.2016

Dvoudenní přechod Krkonoš v severo-jižním směru

09.08.2016

Výlet na Sněžku? Pro běžce otázka hodinky, lenoši zabijí půl dne.

Zpět

Banner