REGISTROVAT

Outfanatic.com

Outfanatic tě propojí s dobrými lidmi
a zážitky tě dostanou častěji do přírody.

Outfanatic.com

Staňte se součástí komunity nadšenců
do sportu v přírodě, najděte si parťáky
a užijte si sportování naplno.

Začněte den s Outfanatic.com
Zpět

Ferratový výlet do Julských Alp

03.09.2015 |Liskamm | Lezení, Turistika a treking, Ferraty

Vše to začalo mým náhodným volným víkendem, tak jsem nelenil a začal jsem obvolávat kamarády, kteří se mnou vyrážejí do hor. Po dvou dnech domluv, jsme byli čtyři. Dva zkušení, jeden méně zkušený a jeden absolutní nováček. Plán byl vyrážet ve čtvrtek večer a vrátit se v neděli v noci. Parta tedy byla, zbývalo vymyslet kam vyrazit…
 

Řádíme na Malé Mojstrovce


Ach to plánování

 
Nevím, jak to máte vy ostatní, ale u mě je to postupný, stále se měnící proces, který se ustálí až v den odjezdu. Nejprve začnu pročítat veškeré mé průvodce a Klettersteig atlasy.  K tomu jsem si bral k ruce podrobné mapy Alp. Většinu oblastí, kde se hojně vyskytují ferraty mám za ta léta doma nastřádané a to je opravdu veliká pomoc.
 

Nástup k ferratě na Malé Mojstrovce

Nástup k ferratě na Malé Mojstrovce

Jelikož jsme jeli jen na tři dny, dal jsem si vzdálenostní hranici 650 km od Berouna. Kvůli času strávenému v autě. Už přes telefon jsme se domluvili, že budeme lézt pouze po „hromosvodech“, takže mi odpadli klasické lezecké oblasti a také ledovce. Další kritérium, které jsem bral v potaz, byl kamarád, který na ferraty vyrážel poprvé. Takže vychytávky jako Jubilaumsweg mezi Alpspitze a Zugspitze, ferrata na Grosse Priel, ferraty na Civettu nebo Toffany jsem rovnou zavrhl. A během tohoto procesu jsem denně sledoval počasí v Rakouských, Italských i Slovinských Alpách. A právě počasí nakonec za nás rozhodlo a „vybralo“ Julské Alpy ve Slovinsku.
 

Konečný plán 


  • Pátek: tréninková zastávka (mapa) v Rakousku ve Finkensteinu (vesnička pod Villachem) na zdejších ferratách (Klettersteigy – označení ferrat v německých zemích) 
  • Sobota: výstup na Malou Mojstrovku (mapa)
  • Neděle: Mangart slovinskou ferratou (mapa)


PŘEČTĚTE SI: Než vyrazíte na ferraty

Vyjeli jsme ve čtvrtek večer a po 7 hodinách cesty (nějaká ta objíždka) jsme se v hluboké noci dostali na parkoviště pod „cvičné hromosvody“ u Finkensteinu. Byli jsme ospalí a venku pršelo jako blázen, což nás maličkato rozhodilo.
„Mám stan!“ zaznělo v autě.
„Pro čtyři?“ zeptal jsem se.
„Pokud jsme hobiti, tak jo,“ kdosi opáčil. Jen pro představu. Ani jeden z nás nemá trvalé bydliště v Hobitíně, Sáčkově a ani v Bralově měšci a ten nejmenší z nás měřil 180 cm a vážil cca 90 kg.
„Spím v autě,“ zahlásil řidič s potutelným úsměvem na tváři. „Vy si běžte zahrát do stanu na tetris…“ Postavili jsme stan hned vedle parkoviště a doufali, že nás nikdo nenačape, a že se počasí do rána umoudří.
 

Cestou na Finkenstein

Plán plníme na 150%


Ráno bylo nádherně, skály a ferraty jsou hned vedle parkoviště, takže jsme ještě skoro s plnou pusou snídaně už už oblékali lezení a už téměř nastupovali do cest. Náš nováček začínal být mírně nervózní. Naštěstí se kde se vzala, tu se vzala skupinka 9–12letých dětí, které s rodiči na skály také vyráželi. To našeho benjamínka trochu uklidnilo. Finkenstein jako takový nebudu nijak popisovat, věřím ale, že každý z vás, kdo ho navštíví, si najde úsek, ze kterého bude opravdu nadšen. A nezáleží zase až tak na lezecké zkušenosti.
 
TIP: U Finkensteinu jsou i klasické lezecké cesty a rozhodně jich není málo. Neznám ovšem jejich náročnost.

Přehledová mapka ferrat, které jsme absolvovali


Po dopoledním tréninku u Finkenstejnu jsme se vydali do Slovinska, přes Kranjskou Goru až do sedla Vršič. Po kontrole času jsme usoudili, že Mojstrovku stihneme ještě dneska (dle Klettersteig atlasu výstup i sestup 3,5–4,5 hod). Ferrata jako taková překonává cca 300 výškových metrů a řadí se náročností  KS4-B/C. Z mého pohledu je to krátká, velmi dobře zajištěná, obtížností „těžká“ cesta. Není na ní potřeba nijak zvlášť technická ani fyzická příprava. Samozřejmě člověk musí být odolný vůči výškám, protože je na ní několik exponovaných úseků. A jistá chůze v horském terénu je také nezbytností, zjm. při sestupu.


K TÉMATU: Draze vykoupené ferraty

Celou horu jsme zvládly bez větších problémů a zádrhelů v čase kolem 5 hod. U auta jsme byli mírně ucaprtaní po tom pár hodinovém příšerném „spánku“ ve stanu, několika výstupech/sestupech a cestování. Přes to jsme rozhodli, že uděláme ještě jeden přejezd, a to pod Mangart. Tam biváknem pod širákem a ráno nebudeme muset ani moc spěchat.
 

Panorama z pood nástupu na Mangart

Mangart


Přejezd pod Mangart jsem volil přes Itálii Cave del Predil – Passo del Predil, pak po vojenské silnici až k chatě Koča na Mangartskem sedlu. Tam kousek nad chatou jsme se uvelebili při hvězdách a asi v 8°C nad nulou na parkovišti vedle auta. Ráno jsme to nijak nehrotili. Vyráželi jsme kolem deváté a po hodince a půl jsme byli u nástupu na ferratu. Našemu nováčkovi se ten včerejší výlet nějak rozležel v hlavě, a když viděl mohutnou západní stranu Mangartu cestou toho moc nenamluvil. Několikrát se zastavil na malou, jednou taky trochu za kamenem na velkou. Když jsme se oblékali do ferratových setů musel jsem se ujišťovat, jestli se mu do toho vůbec chce. Nakonec přikývl a nakonec byl za to rád.
 
Přístup k Finkensteinu a pohled na část masivu kde se leze.

Přístup k Finkensteinu a pohled na část masivu kde se leze.

Ferratová cesta byla nakonec úplně jiná, než ta předešlá na Mojstrovce. Byla opět kvalitně zajištěná, ale na některých místech až moc a na jiných techničtějších zase vůbec. Pro zkušeného horolezce je to v podstatě chodník. Začátečník ovšem zklamán rozhodně nebude! Náročností je hodnocena jako KS3-C. Já osobně ji považuji za mírně obtížnou a díky možnému příjezdu autem skoro až pod nástup i nenáročnou a krátkou. Při sestupu ovšem jako vždy v Julkách pozor!
 
 
TIP: Pokud pojedete na Mangart ve více lidech s různou zkušeností. Mohou si ti dosti zkušení lezci brzy přivstat a ještě před Slovinskou ferratou na Mangart dát tzv. „Via ferrata Italiana“, která končí kousek od místa, kde slovinská ferrata začíná. Takže se s těmi méně zkušenými spojí a vrchol zvládnou společně. Stačí, když přes sedlo  Forc. C. Lavina sestoupají cca 300 výškových metrů k bivaku Nogara. Od bivaku k nástupu na italskou „sportovní a vzdušnou ferratu“ je to jen kousek. Pak vám začne více jak 300 výškových metrů parády náročností  K4-. Celkově tedy naspoupáte a sestoupáte skoro 2 000 m, takže fyzická kondice musí být odpovídající. Samozřejmě kombinací je spousty, když budete unavení po italské ferratě, na vrchol Mangartu vůbec chodit nemusíte. Tento okruh je z mého pohledu pořád lepší, než se škrábat k ferratě skoro1 000 m lesem od Lago di Fusine.
 

Tajný plán & ferrata v Čechách


Mangart jsme tedy také zvládli v čase kolem 4,5 hod. Bylo krásné odpoledne, a tak jsem se rozhodl naplnit svůj tajný plán – Ferraty nad Bad Bleibergem. Toto místo je západně od Villachu. A po svačinovečeři jsem začal na toto místo navigovat našeho řidiče.
 

K TÉMATU: Zatopená ferrata v Bechyni

Ferraty ne Finkensteinu


Ferraty nad Bad Bleibergem jsou jen dvě. Jedna těžká KS3-0 a jedna extrémně těžká KS6-0. Oproti ferratám jsme tam při večerní prohlídce viděli obrovskou spoustu opravdu kvalitních lezeckých cest. Masiv skály je vidět už od silnice, když pojedete od Villachu, je v lesích po pravé straně. Pokud nemáte podrobnou mapu, stavte se v infocentru kousek od termálních lázní, tam vám mapičku oblasti poskytnou. Je to veliká pomoc pro orientaci po místních silničkách a po lesních cestách, které se křižují pod skalním masivem. Ve chvíli kdy narazíte na červeno-bílo-červenou značku číslo 1, máte vyhráno. Našli jsme to my, najdete to i vy!
 

Po prohlídce skal jsme se vydali hledat nějaké pěkné parkoviště pro další bivak. A našli jsme ho ve vesničce Heiligengeist. Hladoví jsme se zakousli do večeře, jenže sotva jsme ji dojedli, začalo pršet. A protože Aladin předpovídal déšť v této oblasti ještě na další dva dny, musel tajný plán ustoupit plánu záchrannému, tedy sednout do auta a vyrazit do Čech a vyzkoušet také českou ferratu. Vydali jsme se k té u Bechyně a doufal, že kamarády toto mé rozhodnutí nezklame. I když v neděli mírně pršelo, ferratu jsme zdárně pokořili a všichni jsme z ní byli nadšení! Uff, asi jsem to naplánoval nakonec všechno dobře…
 
Sportu zdar a ferratám zvlášť.
Foto: Míra/Liskamm

A ještě jednou mapový přehled ferrat:
Finkenstein: Ferrata u Finkensteinu
Výstup na Malou Mojstrovku: Ferrata Mala Mojstrovka
Mangart: Ferrata Mangart
Bechyně: Ferrata u Bechyne

Zpět




Komentáře

03.09.2015 11:07| Hanka

Ta oblast je super, jen ta fotka z Bechyně mě nejdřív zmátla. Že by to měly v Julkách úplně stejný? :-)

03.09.2015 11:32| Petr V.

Hej, dobrý nápad spojit to Rakousko a Julky. Nikdy jsem si neuvědomil, jak je to blízko.

Re: Petr V.

03.09.2015 18:28| Liskamm

Čím víc máš slezeno, tím více kombinuješ a nebo utíkáš před deštěm:-))

03.09.2015 11:34| Monika N.

Čau, dík za množství praktických informací v článku, dávám do oblíbených :-) Prosím tě, jak je to s jinými ferratami na Slovinsku, máš přehled, jestli jsou obecně dobře zajištěné? A proč máš pocit, že v Julkách je vždycky riziko při sestupu větší než jinde?

Re: Monika N.

03.09.2015 19:00| Liskamm

Ahoj Mončo. Za posledních 10 let jsem byl v Julkách 4X Nebyl jsem akorát na Jalovci a Pristojniku (na těch ferratách co jsou směrem od sedla Vršič) Jinak jsem prolezl asi vše co je po stránce ferrat alespoň trochu zajímavé. I když, tohle tvrzení je dosti odvážné a možná mě někdo vyvede z omylu.:-)

Zajištěné jsou celkem solidně, ale občas mi přijde, že u té tvorby jištění moc nepřemýšlejí. V lehkých pasážích jsou ve skále udělané schody nebo dokonce vytesané pěšiny. (Nějak si začínám myslet že mají prostě rádi zbíječky..:-)) Jinde člověk musí přeskakovat trhliny nebo se bez jištění sápat přes skalnatá vzdušná "břicha" která zasahují do cesty.

Ohledně sestupů: Opět je to čistě můj subjektivní názor, ale příjde mi, že sestupové cesty si vytvořili čistě lidi, kteří na danou horu vylezli. A né teamy horolezců/nadšenců/členové Alpenvereinu z dané oblasti kteří nejen že postavili ferratu ale i vytyčili a označili sestupovou cestu protože znají dokonale terén a uvědomují si, že lidé kteří sestupují už na tom mnohdy nemusí být jak fyzicky tak duševně dobře. Prostě mi to příjde takové chaotické.

Italové stavějí ve sportovním duchu a šetří se železama.
Rakušani a Němci jsou zase precizní.
Slovinci... ty to berou prostě hodně freestylově :-))

Re: Liskamm

04.09.2015 08:14| Monika N.

Tak už chápu, jak to bylo míněno. Fakt je, že Rakušáci jsou poctivci, ta národní mentalita se zkrátka fakt projevuje. Zajímalo by mě, jak cizinci hodnotí Čechy, teda tě pár kousků žebříků co tu máme.

Re: Monika Nováková

04.09.2015 10:17| Liskamm

No já si nejsem jist jestli o nich vůbec vědí. :) Zejména ti, kteří jsou schopni je ve své zemi zmedializovat pro veřejnost kterou zrovna tenhle sport zajímá...

03.09.2015 13:25| Chrrr.

Hmm, ferrátky, už dlouho jsem na žádný nebyla... Super článek, mapy, GPS, spousta infos, príma :)

03.09.2015 17:51| Kdosi

A vy jste se nepodívali na předpověď, že vás překvapil déšť??? :D

Re: Kdosi

03.09.2015 19:02| Liskamm

Ano, noční déšť ze čtvrtka na pátek nás překvapil!:)) podle všech předpovědí mělo přestat pršet v odpoledních hodinách a né v 6 ráno..:D

Související články

27.09.2016

Jak zůstat fit a silný i při podzimních plískanicích?

16.08.2016

Dvoudenní přechod Krkonoš v severo-jižním směru

09.08.2016

Výlet na Sněžku? Pro běžce otázka hodinky, lenoši zabijí půl dne.

Zpět

Hledat

Kdo je na Outfanatic.com (3 425 lidí)


Banner